Za zrcadlem

   Nerada se dívala do zrcadla. Ale představovala si, že za zrcadlem je svět krásnější. Převrácený. Kdo ji ve skutečném světě zlý, je za zrcadlem hodný jako beránek. Ale i naopak.

   Jak by asi vypadala ona? Jaká by byla její povaha? Když si do teď připadala jako malá myška v labyrintu, stala by se z ní velká kočka běhající po světě?

   Tak prošla zrcadlem. Připadal si stejná. Vyšla z pokoje. Ven, ven do opačného světa. Kde bylo vlevo, najednou bylo vpravo. Těšila se, až pozná další změny. Až přijde do školy a všichni kdo ji neměli rádi ji budou mít v oblibě.

   Usedla do své lavice, kde seděla sama. Byla ovšem na místě svého původního imaginárního spolusedícího.

Změnilo se něco?

NE!

I když vlastně jedna věc byla jiná.

Kde bylo vpravo, nyní bylo vlevo.

A ona?

Z ní se stal levák.

Víc nic.

Ani svět za zrcadlem jí nepomohl.