Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seToulavý pes
28. 04. 2007
0
1
456
Autor
Věra
Toulavý pes
Sedím na okraji města,
jakých je na světě sta.
Sedím a jen tak přemýšlím,
po klidné krajně se rozhlížím.
Z rozjímání mě náhle pes vytrhne,
když do oči mi pohlédne.
Jeho srst sametově černá,
vyzařoval strach, jak svěř stvaná.
Měl svobodu, ale i strach,
nevěděl o psích hrách.
Stál tam tak sám,
přemýslela jsem, co mu jen dám.
Pohledem mi vyprávěl o utrpení,
které už nikdo nezmění.
Poté zmizel jak blesk,
mě stihl bezejmény stesk.
Ten černý toulavý pes mi pověděl mnoho,
přec neznaje lidské slovo.
Došlo mi jak jsou slova povrchní,
slova přece nic nezmění.
Sedím na okraji města,
jakých je na světě sta.
Sedím a jen tak přemýšlím,
po klidné krajně se rozhlížím.
Z rozjímání mě náhle pes vytrhne,
když do oči mi pohlédne.
Jeho srst sametově černá,
vyzařoval strach, jak svěř stvaná.
Měl svobodu, ale i strach,
nevěděl o psích hrách.
Stál tam tak sám,
přemýslela jsem, co mu jen dám.
Pohledem mi vyprávěl o utrpení,
které už nikdo nezmění.
Poté zmizel jak blesk,
mě stihl bezejmény stesk.
Ten černý toulavý pes mi pověděl mnoho,
přec neznaje lidské slovo.
Došlo mi jak jsou slova povrchní,
slova přece nic nezmění.