Abel a Kain

V poslední době , čím dál víc přicházím na to, že lidé přestávají doufat v literaturu a zahazují poezii pro její změkčilost a její neduchaplnost.Netvrdím,že jste to zrovna vy,ale jeden nikdy neví.Proto jsem se rozhodl,že vyšlu opět na svět jednu z vyjímečných básní CH.Baudelaira.A rozhodně nechci aby to vyznělo jako chlubení se cizím peřím.Mým umyslem je pouze ukázat světu poezii v její krásné stránce.....Také tím chci Baudelairovy poděkovat za to co vše pro mě udělal,i když dozajista neúmyslně....Proto děkuji jednomu z největších básníků,kterého nosila Matka země.....

I. Abelův rode, jez, pij, žij si, Bůh k tobě vlídným zrakem zří, ty Kainův, který nehodný jsi, se bahnem plaz a bídně mři! Abelův rode, Serafinu tvá oběť pod nos libě čpí! Ty, Kainův, který smýváš vinu, skončí se kdy tvé útrapy? Abelův rode, hleď ty sady! Tvůj skot a lány jsou sám vděk. Ty, Kainův, tobě kňučí hlady jak staré feně žaludek! Abelův rode, tul se doma uprostřed svých si břicho hřej! Ty, Kainův, mrzni, jektej rtoma, v tmách, šakale, se zimou chvěj! Abelův rode, množ se s chutí! Tvé zlato též se množí dál. Ty, Kainův, dej si zajít chuti, i kdybys v srdci jak chtěl plál. Abelův rode, rosteš, žravý, tak jako lesní štěnice! Ty, Kainův, vláčej bez únavy své děti prachem silnice. II Abelův rode, přijde chvíle, že dodáš mrchou půdě hnůj! Ty, Kainův, musíš dál v svém díle, neskončil ještě úkol tvůj! Abelův rode, vzore ctnosti, meč zmožen kyjem, hanba ti! Ty, Kainův, vystup na Výsosti a svrhni Boha v závrati!

---