Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slunce mezi ploty

05. 05. 2007
1
4
916
Autor
DJ Filip

Toto jsou skicy z nově připravovaného cyklu. Zajímají mě vaše názory.

Slunce mezi ploty

 


Dopolední

(Evropa 1937)

 

Koncertní piáno

natažené strunama přes pokoj

jako pruhovaná deka

 

Při zemi kouř

a zbytky dřevěného ladění

 

Klapky si

nervózně přehazují tóny

jak ladič narychlo přešlapuje

od hloubek k výškám

 

Koncertní piáno

ve starodávném domě

žijícím z dopoledních zvuků

 

Pak se všichni naráz otočí

za patami jazzových tónů

když ladič narychlo zapíná brašnu

 

            *          *          *

 

Okno zaskřípe sluncem

Pán vyklánějící se

naproti se ztratí v dopolední záři

 

A dupnutí ladičovy paty těsně u dveří

je pohlceno těžkým kobercem

v bludišti chodby

 

Pak dlouhé dveřní ticho

zakončené bezchybnou záklapkou

 

*          *          *

 

A pak už jen dotek

husté pruhované deky

ti zavírá oči

průvanem

dopoledního města

 

Banány na vozíku

Plech na kolečkách

Doutníky v konzervě

Káva na dně

 

Zarámované látky s kožešinou na hrudi

přímo ve výkladech

Řada dodávek

Dámy s nádechem údivu na prsou

 

Desítky roznašečů na všech nárožích

 

*          *          *

 

Jsi sám v rohovém pokoji

s uchem podloženým novinami

 

Usínáš

 

Pod sebou pohovku

naplněnou indiánskou dýmkou

věčného spánku

 

Pozdní dubnové dopoledne

přitahuje další a další melodie

… a ruka v duchu natažená ke klavíru

je poslepu zapisuje do klapek

 

 

 


Večerní

(Evropa 1937)

 

V tlačenici města

troubíš na plný plyn

 

Večerní svátek světel

Chanuka

 

Emma přijíždí přímo pod balkón

 

Doprovod na míru

Přírodní lázně

Vytažené rámě

Límeček

 

V tlačenici města

brzdíš na plný plyn

 

U chodníku vyskakuješ ze dvířek

a světácky obíháš auťák

 

            *          *          *

 

Za vysokými dveřmi

už začíná večerní program


 

Vnímáš šumění barevných lustrů

a cítíš pohledy

protažené klíčovou dírkou

 

Boky na doraz

Sametové stráně

Láska schovaná důmyslně

v podpaždí

 

Potlesk

 

S nakloněnou hlavou

pozoruješ

pána v přední řadě

a bláznivými stupnicemi

měříš vzdálenosti jeho uší

 

Potlesk

 

Uniká ti příčinná souvislost tónů

Marně stahuješ drátama

smyčky cizích not

 

Až náhlá představa

tvé vlastní nedopsané partitury

tě definitivně narovná na sedadle

 

Potlesk

 

            *          *          *

 

S rukou napřaženou dopředu

jako ukazatel

se ženete

proudícími schodišti

 

Velkolepý svátek světel

právě začíná

 

           


Půlnoční

(Evropa 1937)

 

Místnost potrhaná

horkým dechem

Oči se kroutí ze strany na stranu

 

Prsty zaťaté

v rostoucím tempu

 

A bedna

v rohu místnosti

pomalu nabírá na obrátkách

 

 

            *          *          *

 

Říkáte tomu

„přídavná pětiminutovka“

A jenom vy přesně víte co to znamená

 

 

 

 


Umění dnešní noci

(Evropa 1940)

 

Horečka přilepená na stěnách

 

Poslední zbytky naděje
odkapávají přepadovou rourkou

 

Tlačíš před sebou hradbu vlastního strachu

v zaprášeném skladišti myšlenek

 

 

            *          *          *

 

Pak se drama náhle rozklíží -

z pod deky vykukují zas TVOJE bílé prsty

 

 

            *          *          *

 

Nevědět o tom že čas plyne

Dát za pravdu všem vtipálkům

Pověsit všechno na věšák

a vpít se do vzdáleného obzoru


 

 

 

 

Odchod

(Evropa 1942)

 

 

Ostré zimní slunce

profukuje mezi ploty

Lidé se nám dívají do zad

 

Copak se může

Obzor tak rychle sevřít ?

 

 

 

 

Ghetto

(Evropa 1942)

 

 

Promaštěný život

Básnění na výdrž

 

Píseň přivřená do kufru

na jedno sepnutí

 

*          *          *

 

S ramínkem vytaženým za krkem

přepisujem pěšinky cest

 

Jsme přepadlí přes zábradlí osudu

 

Takhle nějak se dělá historie

 


V prachu cesty

(Evropa 1943)

 

Všechno leží zahozené

v prachu cesty

 

Kolem přechází hlomozící kolona -

Hranaté tváře a železné pokřiky

 

Ti v prvních řadách

jsou stoprocentní -

chápající na první shlédnutí

lícní kosti vyvalené přes kůži

 

Vzadu

snílkové s řemínkem přes ústa

a s natrženým pohledem

 

   *          *          *

 

Pak teprve přicházíme my –

paty ještě schované v příkopu

Slídíme po otiscích v prachu cesty

 

Zdá se

že všechno je už dávno rozhodnuté

 

Půlnoční výslech

(Evropa 1944)

 

Místnost potrhaná

horkým dechem

Oči se kroutí ze strany na stranu

 

Prsty zaťaté

v rostoucím tempu

 

A bedna

v rohu místnosti

pomalu nabírá na obrátkách

 

 

            *          *          *

 

Říká se tomu

„přídavná pětiminutovka“

A jenom oni přesně vědí co to znamená

 

4 názory

Siggy
06. 05. 2007
Dát tip
náhodou to zní velmi slibně ač přečtl jsem jen trochu

sidonia
06. 05. 2007
Dát tip
je to dlouhy jak tejden pred vejlatou... bolej z toho oci:)

Jezuita
05. 05. 2007
Dát tip
Nenašel jsem k tomu výtvoru vztah, připomíná mi pásmo z nějakého svazáckého svátku v létech1955 - 65.

SENIOR
05. 05. 2007
Dát tip
Je to jiste snaživé delší cyklovno, ale výhrady jsou mou osobou měny k i dobové "modernosti" oněch veršů, neboť ono funkcialistyčné dýchavično neni svou těžkopádnou lopotností blízko dnešniho člověka (byť je možná kotveno v záměrnu). Jsou mnou raději čteny modernější formy. Samotné konečno je velmi jakoby příznačné, protože ono častým opakováním zfádnělé opakovno - neustálé počínání podstatným jménem s přídavným přijmením na přízvuku, gradujícní čím dále víc (horečka přilepená, poslední zbytky, koncertní piáno, místnnost potrhaná, horký dech, promaštěný život atd) v kombinaci s oslovováním a přespřílišnem popisného konkrétna - svátek světel chanuka (viz funkciálno) je možná prvotním zdrojen onoho zkostnatěla. Za velké snaživo uděluji půlstupeň navíc, však doporučeno odhození myšlenkového spoutanna jež v poesii nemá čehož pohledávat. 4+

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru