Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak dál? Aneb co nám brání v poklidném soužití s odlišnými kulturami
08. 05. 2001
0
0
1056
Autor
Hostina
Proč jsou vztahy mezi majoritní společností a menšinami, zejména Rómy tak napjaté a kdo vlastně nese odpovědnost za přetrvávající problémy a bariéry mezi těmito dvěma skupinami? Jistě se nad tímto problémem pozastavujeme velmi často a je opravdu chválihodné, že se nad tímto tématem nezavírají oči jako nad některými jinými, ale domnívám se, že zatím stojíme stále jen kousek za startem. Propast mezi těmito dvěmi odlišnými kulturami a životními styly se tu tvořila minimálně po celou dobu minulého režimu a tak není divu, že bariéra nepadla tak rychle jako železná opona. Lidská srdce, i když to tak někdy nevypadá, nejsou kamenná, jako zdi, a v komunikaci mezi nimi neplatí ani zbíječka, ani nejpřesnější inženýrské výpočty. Také sametový průběh vzal za své s hned v úvodu. Postarali se o něj radikálové jak z jedné, tak z druhé strany.
Nejpodstatnější je však podle mého názoru to, že přehazováním odpovědnosti z jedné na druhou stranu se jen těžko navzájem přiblížíme. Ani jedna strana není bez viny a nese svůj díl viny, ale ocejchováním viníka se ještě žádný problém vyřešit nepodařilo. Hledáním chyb na opačné straně nikdy nejsme schopni vyřešit problémy v nás a skrze odsouzení se k porozumění dostaneme jen ztěží. Bohudík tento aspekt si alespoň zčásti začali uvědomovat někteří z mediálně viditelných aktérů této hry na odpovědnost. Zejména z vládní a státní, tedy majoritní strany je poslední době vidět snaha o zlepšení. Intolerance a neochota respektovat životní styl a postoj jiných je však hluboko zakořeněna ve většině z nás a dokud se tento náš postoj nezmění nepomohou nám sebelepší integrační programy vlády, ani jiných organizací. Bohužel se však jedná o jednotlivý postoj každého z nás a žádný volený zástupce s ním nemůže hnout. A i když je problém tolerance k jakkoli odlišným skupinám otázkou kolektivní odpovědnosti, musí každý začít sám od sebe. V tomto případě bohužel nelze odpovědnost přesunout na někoho jiného, jak by si mnozí z nás jistě přáli, ten problém leží v každém z nás.
Když se tak na to s odstupem času dívám, tak vlastně ani nevím, proč jsem to psal... Divný,co? Strange world!
Víš co je základní problém? Ono zobecňování zodpovědnosti. Odpovědnost NIKDY neleží na každém z nás, odpovědnost vždycky leží na konkrétních jednotlivcích a dokud se budeme poplácávat kecama o tom, že jsme všichni odpovědní a všichni proto musíme něco udělat, tak se nic nevyřeší, akorát se někdo nasere a řekne, že už toho má plný zuby ...