Mladí lidé nečtou!

   Nedávno jsem mezi svými náctiletými spolužáky proplouval s listem papíru, propiskou a několika otázkami. Vyptával jsem se na jejich vztah ke knihám. Netrvalo to ani pár minut, než jsem zjistil, že jsem minul. Mladí lidé nečtou, můj koráb narazil.
   Opominu-li skupinu jedinců, kterým jsem musel nejdříve samotný pojem kniha obsáhle vysvětlit a uvést několik nejznámějších příkladů, byla situace vcelku dobrá. Sečtělost současné generace se sice nedá vůbec srovnávat s knižními vědomostmi našich rodičů a prarodičů, ale celá situace stále ještě není zoufale akutní. Jenže jak dlouho nám současný stav takhle vydrží? Pokud se chceme pokusit knihy zachránit, složité a náročné operaci se nevyhneme, nemluvě o hluboké ráně, kterou by celý zákrok zanechá.
   Víte, bavit se s dnešní mládeží o knihách, to není vůbec jednoduché. Dnešní mladiství neznají Karla Čapka ani Paula Coelha, o Boženě Němcové slyšeli jen díky školnímu referátu a dramatik Lope de Vega je podle nich žena.
   Nevěšme však hlavy, drazí přátelé, problém je totiž výhradně otázkou knih. Naopak časopisy, sms zprávy a internetová komunikace nabírají na síle. Jejich výhodou je totiž čas.
   Investovat několik hodin volna k přečtení kvalitní knihy je dnes nevýhodné, mladí si raději za stejný čas přečtou čtyři čísla některého z oblíbených časopisů a nabudou dojmu, že si toho přečetli více.
   Když jsem mluvil s předními českými odborníky, zasvěceně kroutili hlavami a vrhali jedno nesmyslné řešení za druhým. Jedno z nich se mi zvlášť líbilo. Například Hamlet anglického klasika Williama Shakespearea by podle tohoto návrhu vypadal nějak takto: „Byt, ci nebyt - to je, oc tu bezi: zda je to ducha dustojnejsi snaset strely a sipy rozkacene sudby, ci proti mori bed se chopit zbrane a skoncovat je vzpourou. Zemrit - spat - nic vic."