Písmák Okena
Nedbaje slov štěstěny,napil jsem se okeny. Potutelně na mě mrká,moje vlastní, modrá ruka. Už chápu slovo protinožci- připadám si zrovna tak. -stmívá se-.
pa
Už dávno vím, že holky co říkaj pato většinou nemyslej z lásky.
Happening v Brně!!!
Drazí písmáci,zvu vás na tento skvělý happening, kterýžto se koná 8. prosince v Brně na Vaňkovce.
odkaz:http://ptakludvik. zurnalisti.
Pokaždé
Když jsem hledal sebe,našel jsem jen tebe- až překvapivě brzya proto se teď musím dívatjak Tě ztrácím.
Láska a zvíře
Zase Tě vidím. Tvé ruce objímají mříže a hledíš do dálky. /možná do té za mnou/Jsme si tak blízko a přece tak vzdáleni. Neplač, nemám rád když pláčeš.
Jenom TO
Řeklas žes to nečekala
/kdoví na co myslí/
zklamání
a vjeho mysli.
Reklama na mrchy
Miluju holky co dělaj že kmání jsou,
miluju holky, co žijou lživou reklamou.
Je hezké, když nejdřív ano a pak ne,
nejdřív tě miluje, pak chce jen přítele.
Odpolední imprese
JsemUprostředEvropystátuměstalidípřátelrodinya přesto sám.
Jak jsem nejel na výlet
Ano, abych zůstal věrný názvu, na žádný výlet jsem nejel. Dokonce jsem to ani neplánoval (takže kdo čeká že se tu bude mluvit o výletu, může si zas sbalit svých pět švestek a nazdar). Měli jsme se školou pouze pedologické výjezdy. Takový výjezd, to je vám náramná věc - nejdřív se jede autobusem, pak se chodí lesem až vedoucí profesor (no, vlastně doktorant - je asi tak o tři roky starší než já) vítězoslavně zahýká a začne s obrovským nadšením kopat do země lopatkou.
Balady tisíce a jedné noci
Nechtěla to. Věděla že to zase přijde. Že zas přijdou. Tak strašně chtěla utéct ztohohle kolotoče hrůzy… Ještě si zkusila sednout na vanu a pustit studenou vodu – i když věděla že je to zbytečné, že stejně přijdou.
Babka, dědek a láska
Byl jarní Máj, lásky čas,v poledne v tom okamžení, babka kávu nese,zas v ní cukr není, /stěžuje si děda/zas a zas a zas. V zdravém těle, zdravý duch,lásko, tady není vzduch. /Dusím se. /.
Yesterday - and vice versa
Zavři oči a poslouchej,měkkou hudbu našich srdcí,zavři oči a poslouchej vše co chci říct. Pamatuješ jak jsi dělala mořskou vílu a já byl voda. Jak jsme hrávali na padání. A tys mě vždycky chytila moc brzo.
Pro všechny růže
a po prvním polibku se rozhodl,že dá jí jméno Růže.
Fatalista
Osudová setkání,
osudové sliby,
osudy čtené ze dlaní,
osudové chyby.
Vzduch
On leží na posteli a přemýšlí- že po tom co Ona odešla,je vzduch ráno o jednoho míň vydýchaný.
Óda na Octopa
Kam běžíte. Na náměstí. Veliká sláva sa tam chystá- bude to úžasné dozajista,slavný rek ten, zvaný Syd,(však ho znáte - Octopus) chystá sa mezi svaté vjít. Ten rytíř bez bázně a hany,coby za strážce brány (chatu).
Zrada
Zklamal jsi mě. Víš, chtěla jsem tě milovat. Chtěla jsem ti vyznat lásku. Ale tys nepřišel.
Cestou po schody
Viděl jsem někoho jak běžík šipce dolů /byl zelený/viděl jsem sedmero krychlových saníco dští na svět světloprůčelí chrámu někdo přilepildo civilního světa.
Release - from love
Don´t waste my time,you can go. don´t taste my forbearancewhy are you still here. I said: go away. Don´t cry - its useless.
Ani TY se neodvážíš....
Žijete si své obyčejné životy- řůžové-zelené-duhovémožná si myslíte že jsem jedna z barev duhyna první pohled stejný- jak každý druhý. ale co kdyby někdo objevil tvou černou skříňku, v tajném pokojikam nepustíš nikoho-nikdyneměl bys strach, že duha zmizí. a zůstane -černá-černá-černá .
Go against grain
sVÉ CITY ZAVŘEŠ ABY JE NIKDO NEVIDĚLSCHOVÁŠ POD STŮL SVÉ NÁLADYSLEPUJEŠ POUTA DÁVNO ROZTRHANÁ- - -UŽ ANI NETAHÁŠ ZA NITKY,tVOJE OBLÍBENÁ BARVA JE POZLÁTKOTO KTERÉ TŘPYTÍ SE A ŠEDÉ JE NAVENEK. SJÍŽDÍŠ PO ESKALÁTORU A ZDÁ SE. ŽE UŽ NIKDY NEBUDEŠ CHODIT\NATOŽ BĚHAT\A AŽ TY SCHODY DOJEDOU NAHORU .
Kdyby
Kdybys věděl. jaká jeproč tě podvádíkaždý den a stokrát za rokříká ta líbivá slovaco bolí vás oba a přesto spojují. Kdybys věděl. že jednou stejněodejde a ty zjistíš že marně ses snažil stát lepšímže všechno co ti zbylo jezapomenutá rtěnka a dopis na rozloučenoukterý žmouláš v ruce.
Přelévání
Svou dušivylil jsem do cizí hlavy- ať se trápí onanesnáším tyhle stavy. Promiňte.
Pro elišku
Jen lehce se dotýkám kláves/prsty mám stejně zničené od kytary/v myšlenkách je jen lehce hladímuž zase hraju Pro Elišku. Neutíkám, jen odcházíma snažím se abych se neztratilv lese myšlenek které vyrostly za rokuž zase hraju pro elišku.
Hodně těžká zkouška
Láhev tuzemáku se pomalu překlopila, narazila o monitor notebooku a zbytek průzračné žluté tekutiny se pomalu vpíjel do klávesnice. Bylo mi to jedno. Vpíjel se i do skript z geologie a tu já přece nemám rád. Nemá ji rád nikdo.
Yesterday - s hořkým kořením
Řeklas, že mě miluješ. /a snad to byla pravda/Řeklas, že chceš být se mnou/a snad jsi i chtěla/Dala jsi mi naději/a já ji přijal/smysl života,/nebýt sám/A teď si klidně umřeš. /pro mě/.
Yesterday - po slanu
Mrtvé moře bylo najednou dvakrát. Velké a ještě menší. /ale hezčí/A pršelo. Ale déšť nebyl kyselý,ale spíš slaný.
Yesterday - po sladku
Včera . ach včera to bylo krásné. Spadli jsme do bazénu plného cukrové vaty. a byla tááák sladká.
Machistická
Muži se od žen liší 2% DNA. opice od lidí také. neměli bychom tedy samcům opic udělit hlasovací právo.
13
A objevil se měsíc
a někdo zhasl hvězdy
my budeme svoji –
- a to klidně věř mi
Co mám rád...
Mám rád,když vlasy padaj do očí,mám rád,když mě líbáš. Mám rád,Tvé dotekymám rád,když překročíš hranici důvěrnosti.
Ironie osudu
Před rokem jsme se poznali
a rok se budem znát.
Tvé oči hledí do dáli,
je čas jít a ne stát.
Kaleidoskop nás
Seděl v pokoji a zasněným zrakem hleděl kamsi skrz monitor notebooku. Před jeho očima se rozplývaly věty a slova přednášky kdysi snad přednesené jedním profesorem - stejně na ní nebyl. Pomalu se otočil k druhému počítači a na pokraji beznadějné nudy začal klikat na jednotlivé ikony na ploše. Poté se přihlásil do všech svých mailových schránek (a že jich měl požehnaně), doufaje, že mu snad někdo napsal mail.
Vánoční
Viděl jsem hvězdu,zářila nad městem,v temné nocivolala svou naléhavou zprávuViděl jsem hvězdu, padala k zemi,tam, za město,křičela do nocisvou zvláštní zprávu,Běžel jsem nocí,za hvězdou spadlou,zbyla po ní čárajež stále svítila/do noci/Běžel jsem městema za ním našeljen. spadlé letadlo. /snad se pilot stihl pomodlit/.
Jí
Bílá světla Las Vegas,neony něhyspektrálně rozložené,předstírajíc látku s nášivkouTvéhojména - láska.
Už víš?
Znovu se dotknout Tvých vlasů, kdo. Kdo rozbil stroj času, Věčnost - teď, prázdné slovo pro okrasu. Už víš, proč lidi pláčou. Už víš, proč jim tečou slzy.
Okno
Někde v dáliněkdo dal příkazleťstoupáš ke hvězdámcítíš jak ti noc čechrá vlasy. Tisíce malých světélek tam dole (a nahoře)a pod jedním z nichstojím jámenší než slza v okuslza letící tmouvysoko, dalekodopadne jen led. Poslouchám Mozarta.
přátelé v kapse
Přátelé jsou jako tamagochi- když se o ně nestaráte, jsou pro vás mrtví.
Řekni to tiše
Potichu, zlehoučka,
jak na obrázku,
my jak dvě zlatíčka,
hrajem si na lásku.
Vodní víla
Tak zvláštně nestálájsi voda ve všech skupenstvíchchladná a mrazivá - tuhý ledhravá - jak řeky proudčistá a nevinná jak bělostný sníhAle nejvíc, nejvíc jsi pára. Přijdu-li blízko, popálíš mě,jsem-li daleko ztrácíš sea každé setkání na mě nechá orosenou stopu(jsou to slzy. ).
Co bude včera?
Chceš, přeješ si, toužíš,vrátit to zpět. Proč vidíš v každé tváři záda. Sborový zpěv žalu,tympány zklamání,housle křivdybudou ti znít navždy a připomínat, co stalo se
zítra.
Rychlík ze stanice Praha hlavní nádraží bude asi o 20 minut opožděn
V kupéčkupod vlajkou Českých drah,rozpadá se člověk v prach. / Nuda /.
Poslední pán v baru
Další rundu bejby,fakt už poslední. Nedávej bundu, bejby,na ústřední topení. Děsně to pak smrdí bejby.
Výkřiky mysli
Chyťtě ho. To je on. Ukradl mi srdce. Ukradl mi dušia možná i víc (více).
Jít dál
Vážně to chceš. Tečou mi slzy,mohli jsme jít dál,na rozchod je brzy. Co bylo špatně. Moc mě to mrzí.
Všichni lidi z písmáku ( I.)
Aleinad tu řadu začíná,assez je druhá v pořadí,bajron tu často nebývá,berg - čtvrté místo v osudí. Bublajsa - nezvyklé jméno,Carolyn - ryze ženský nick,Cíchoslav I. - těžké břemeno,damaxy - jsi fajn - žádný trik. Darek Jedzok - z Havířova - divte se,Dero - trošku krátké, však výstižné,Dickers - malé d nesnese.
Zakázané téma
Princezny člověk nepotkává každý den,
jsou dobře schované,
já našel Tebe jen
- a pro chvilky štěstí,
dva
Jeden chladný,druhý ledový,jeden z cukru,další medový. Jeden má rád, druhý miluje,jeden lže,další slibuje. Jeden je smutný,druhý na umřenía důvod. Ona tady není.
0,5
Včera kolem obědařešil jsem hrozné dilema. Dumám:Vepřové. Nebo telecí. Hovězí.
Geometrie v (berušce) rovině.
Bez důvodu udání,přistála mi na dlani,malá beruška. Kolikatitečná. Kolikatisečná. Kolikatiúhlopříčná.
Studentovo ráno
Aspoň někdo se ke mně přitulí,- můj malý medvídek plyšový. Já vím, už se ke mně nehodí. Ráno, když budík zazvoní,má ruka ho poněkud drsně pohladí,a budík si říká: proč vlastně s nikým nechodí. A já neříkám nic.
Co jsi? Cihla.
Sám jsi cihla, s ostatními zeď,sám jsi mravenec- ostatní veď,sám jsi jen vzduch,s jinými vypěníš,Chyťte se za ruce,udělejte kruh,sám - to nejde - vždyť víš. Sám, totiž nejsi Nic.
V cizím městě
Snažíme se vypadat důležitě. Cílevědomě. Spěchat. Aby nikdo nepoznal, že jsme bezvýznamní,bez cíle,ztracení.
Báseň o ničem jiném.
Neumíš si představit jak smutné může být červené auto.
Armagedon je blond
Ještě nedávno jsem dělal manažera u jedné nejmenované pojišťovny. Pod nejmenovaným šéfem se mnou dělaly ještě dvě nejmenované pracovnice. Já a šéf jsme byli dobří kamarádi, společně sostatními vynikající tým. Často trávil náš „tým“ společně obědy a jiné příležitosti.
Stop!
„Yeah, I will be there for a while. By, honey. I love you. “
Šťastně se usmála.
Omluva
Promiň lásko, mám zpoždění,vím, přišel jsem pozdě,není to ale moje vina. Postihla mě slepota. Víš, lásko, vlaky mívaj zpoždění. I vlaky života.
Maturita
Všichni mi říkaj že to ujde,jo, není to špatný,o moc líp to nejde. Gratulace,ovace,rce,maturoval jsem za 8- z 9 předmětů.
Čekání na jeden důležitý hovor
Rozmazaná zeleň kolem,čekám. Zavoláš. Nesmyslné žvatlánío tři sedadla přede mnou. Radio Zlín.
Vďaka
Vďaka,jedné slečně,vďaka,že ji znám,vďaka,je to nekonečné,vďaka- nepoznám.
Medová
Medové rtíky jedné slečny. Láska obalená v cukru. No tak, už nebreč,můžeš mi políbit aspoň ruku. A nebo ne, musela bych tě milovat.
Zavolejte prosím později....
Volaný účastník je dočasně nedostupný, zavolejte prosím později. Já vím, lidi jsou zlí. Ti, kteří nechtějí být s tebou,ti, co ti neberou telefony,zavolej mi zítra, dnes mám obsazeno. Obsazeno pro tebe.
Dnes dám si JI....
Tak jsem se vrátil. Už jsem bez TEBE nemohl žít,zjistil jsem, že pro mě znamenáš příliš mnoho. Dnes dám si TĚ,Tvé teplé doteky,vlhká, vláčná ústa,jak hladíš mě po celém těle. Nekonečná slast.
Tisíc a žádný důvod.
Tváře měla krev a mlékoslzy sůl a vodu. Vlasy hebké, řasy dlouhé,nožky štíhlé - dokonalá. -Opouští mě. Bez důvodu.
Slovník
Chceš-li zjistitmáš li mne ráda,chceš-li zjistitmám-li tě rád,otevři knížku,vyhledej jméno,otevři slovník cizích vad.
Utopené hvězdy
Na hladinu rybníkaspadly dnes hvězdy. Ty věčné louče, pod hladinu klesly. Vidím plamínky zažehlé,světlo ve tvých očích,ty žhnoucí uhlíky,řeřaví ve všech loučích. Pak někdo zhasl- asi pan mrak.
Překážkový život
Prásk. Rána a vyběhnem. Vyrazíme na zběsilý překážkový běh,v trikotu s neznámým číslem,neznámým jménem běžce. Jeden přeskočí, druhý přeleze, třetí podlézá,každý jinak dlouhou trať,však nakonec všichniprotrhnouonu cílovou pásku a Bůhnás odmávne kostkovaným praporem.
Skleněná
Lidé jsou ze skla, tak křehcí a průhlední, jen pozor, když přijdeš moc blízko- ať si lidi nezadýcháš. Skrze orosené lidi nic nevidíš. Lidé jsou ze skla - tak křehcí a průhlední.
Deník neznámého vojína
Dneska jsme šli do zákopů,mami,dnes po mě prvně stříleli,mami,dnes umřel můj kamarád,mami,dnes jsem zabil člověka,mami,dnes jsem neposlechl rozkaz,mami,zítra mě, maminko, popraví.
Prší
Venku prší. Prší v duši. Duše mají uši,uši kterýma slyší. Slyší jak déšť dopadá.
Přetvářka
Dnes snad každýMáse hůř než já. Tak šťastná je má dušenic zlého netuše,věřím že svět je hezký napohled. Neexistuje barvačerná,láska je pouze věrná. A že zlo je a stín.
Tvůj pohled
Vstoupils ke mně- ke mně do života. Neviděn, neznám a nepozván. Myslíš že já, - Já ve svém věku lásku nepznám. Ze začátku výstřelek lehký,o okamžik později- přišel zvrat - duší souzněnípak se mi oči otevřelyjá poznala blouznění.
A co po škole?
Celá dlouhá staletí,strašily nás velicezelené tabule,malé, těsné, školní lavice. Přestávky krátkéjak život jepice. Teď je konec. Já jdu do práce.
Konflikt generací
Dneska v parku pokáral jsem mladíka
- v souvislosti s válkou,
mladý fašoun ohradil se
- baseballovou pálkou.
deColt
Dnes a denně potkávám
krásné mladé dámy,
téměř jistě poznávám,
že některé jsou samy.
Tulačka
Tulačka
Nesměle zazvonila. Chvíli se zevnitř nic neozývalo, pak v zámku zarachotil klíč a On otevřel.
"Ahoj Veru, tak jsi přila. "
"Ano", špitla ona.
Pomlázka
Dnes probudil se ve mě dábel,
nástroj hrubý do rukou jsem vzal,
nejsem krutý, musíte mi věřit,
mezi jednookými já král.
Na co myslím před spaním
Ležím tady. Tělo bez ducha. Duše bez lásky. Láska beze slov.
Pro NI
Jako neumělý skladatel muzikálů lásky,slepy malíř portrétů dívek,němý řečník slov něhy,troska romantika,trvalá jak jarní sněhy. Ty noční víla pod paprsky poledního slunce,choulíš se do ulity smutkua tvoje šaty mizí- roztékají se v slzy- kdysi byly zlato ryzí. A jak On:Pán větrů, možná trošku náladový,trošku jízlivý a hrubý. Co všechno ti dá.
Dis-cobáseň
Světla blikají,tělase třou o sebe,decibely lezkou ke mně do mozku skrz mé uši,polib popelník,proč všechny kouříte. Vem si tu holku,je levná,zrovna jsou v akci - tak rychlenež jim projde záruční lhůta.
Láska má 13 jazyků !
Každý má tu svou, tu svou jedinou. a já Tebe ne. Aj lav jů, jů ar d moust bjůtifl frl, aj nou. Jsem rád, když se směješ, miluju Tvůj smích,Dů bist am schensten médchen ví kene ich.
Konec upírů v Čechách
Konec upírů vČechách
…. bylo vidět že toho chlápka jeho práce baví – je to hezké když je práce vaším koníčkem. Pečlivě rovnal nerezové nástroje na nerezový podnos na pojízdném vozíku (nepochybně znerezi), zpod bílého pláště se dralo ven již celkem solidní bříško.
„Tak mi ho sem hoďte“, přikázal bílý plášť chlapíkům kteří mě celou dobu drželi (jednomu děsně smrdělo podpaždí), ti se mnou surově smýkli na chirurgický stůl a ruce mi upnuli do nerezových (nečekaně) pout.
Ne (smutná)
Pochod.
Těžké nohy,kovaná zbroj tíží,utrpení – proč. už se blíží. Konec.
Tvá abeceda barev
Bílá barva sněhu na severním pólu,dnes vyleštěné dlaždice v tvé koupelně,žlutá pískoviště na kterých jsme si hrávali,Slunce, než zapadne a zrudne krví oblaků,modrá nekonečná hlubina oceánu tvých očí,nebe nezašpiněné mraky a Sluncem,zelená masa chaluh v našem rybnícea moje uniforma co se tak líbí holkám,červená krev stříkající z rány mé lásky,rty smyslné slečny růže,hnědá matka v jejíž lůno dojdem všichni,kůra stoletých dubů,černá díra noci v mé duši,prázdné místo po Tobě,fialová - tvoje oblíbená barva.
Řekni jaké
Horké, horké jsou tvé rty když mě líbáš,vlhké, vlhké jsou tvé rty když mě líbáš,něžně, něžné jsou tvé rty když mě líbáš,jaké, jaké jsou tvoje pocity když mě líbáš. Jaké, jaké jsou moje oči když mě líbáš. Jaké, jaké jsou moje doteky když mě líbáš. Jaké, jaké jsou moje myšlenky když mě líbáš.
Realita lže
Stín židle na postel mi dneska pad,na židli se sedí - na posteli leží- snad. Stín chmur na duši mi dneska pad,duše má je čistá, duše má je bílá- snad. Kdo dnes žije v realitě. Na pravdu se nehraje.
Kdo vyhraje?
Stín židle na postel mi dneska pad,
na židli se sedí - na posteli leží - snad.
Stín chmur na duši mi dneska pad.
Duše má je čestá, duše má je bílá - snad.
Coming of brood
Lidstvo už ovládlo téměř všechny hvězdné systémy, vybudovalo si dobře střežené základny a nastolilo pořádek ve vesmíru. Jedny z největších nalezišť surovin se nachází na planetě FEAR. 23. 6.
Kdo?!
Kdo to nezažil neví,
jaké je to když zuby cvakají zimou,
kdo to nezažil neví,
jaké to je slyšet: já mám jinou,
Můj dům
Mám dům a vněm květinu.
Vjednom rohu jeho stojí.
Znám už jejích slov většinu,
protože ona mluvit se bojí.
Pošťák
Zahrádkou krásnou divný muž kráčí,
celý je vmodré oblečen.
Dešťové mráčky radostí pláčí
a vítr vydá tichý sten.
Sadista
Sadista
Tvoje útlé nahé bříško,
můj nůž a krev by tekla po schodech.
Slyšet by byl jen tvůj dech.
Ostrý pocit
Mám pocit že tě neznám,
nevím však jak to vyjádřit,
setkání stebou ve mně nechá stopu
jak dlouhý, ostrý, břit.
Písek a květina
Písek a květina
Vjednom snu, viděl jsem ostrov,
na ostrově rostla květina.
Byl to jen malý, písečný ostrov,
Sen
Sen
Kdysi, dávno vjednom snu,
vznášel jsem se nad zemí.
Rozuměl jsem tenkrát tomu,