Uzel z hladu

V podivné mezeře

schoulená k útěše

od Boha pro všechny,

tónům strun poctivých

V rozsudcích pekelné smrště

Hladí raněné,

vždyť ji nějak brali

na oko dospěle,

však počítali s klamy

´já´zas řve na cestě,

Bože můj, proč jsem tu?

víš to snad, neblázni

Až bude tepleji

vezmeš stan

pojedeš na výlet

celkem fuk kam

Volně a bez třasu

snadno se vyjeví

kde pravda lehká je

a kde přítěží