Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Za zrcadlem

11. 05. 2001
1
0
776
Autor
CAIN

ZA ZRCADLEM

 

Vždy, když slyším pláč radostných,

pláču též.

Neboť je málo chvil, kdy pláč přijde

a už by nemusel nikdy přijít.

 

A obzor se topí v okoralé bezmoci slunce,

které se snaží ukolébat své příživníky.

A když zapadne,

trvá to jen chvíli a obloha pláče.

Rosa skrápí zemi ze vzpomínek.

 

A ráno,

když nové slunce zrodit se má,

nová obloha krvácí vzrušením z příchodu přítelkyně,

kterou ještě nikdy neviděla.

 

Den a noc,

to je život za životem.

 

Vždy, když vidím zemí protékat krev,

kterou barví zanikající slunce,

nemohu jinak, než vystřelit šíp své touhy

býti tak užitečný,

jako ta,

co právě umírá...

 


clovrdik
05. 06. 2001
Dát tip
zajímavý obrazy, dobře se to čte

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru