Čokoláda

ulom si koštičku čokolády,
vezmi si ,vždyť děti ji mají tolik rády.

ou,promiň ,ty už si vlastně holka velká,
ikdyž spod brýlí ti děcko kouká.

okna do duší
co ještě netuší
co je bolest,smutek,víra
co neví jak často se tu umírá...

zemřít pro lásku,
co snad ani není.
položit si otázku:
a je možné,že se to jednou změní?

staré domy s okny slepými
a s nadějí za záclonou.
zůstat navždy mladými
a být jen tou jedinou.

promiň mi holčičko moje,
že jsem tě poslala do toho boje.
život není peříčko,
snad najde se někdo ,kdo ti pomůže maličko.
dej mu kostičku čokolády,
i on má v sobě to dítě co jí mají tak rády.