Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
01. 06. 2007
5
11
2285
Autor
nepotrebujem
Ležíme spolu na pohovke
a ja jej krásu obdivujem.
Tvári sa zasnene,
akoby ma ani nevnímala,
no v skutočnosti sa opája
v každom mojom pohľade.
Prejdem jej prstom po chrbte,
ľahko, pokojne,
po jej hebkej pokožke
a zájdem až k ústam,
ktoré jemne pobozkám,
ochutnám jej pery sladké,
malinou chutiace.
Pozrie na mňa
a ľahko sa pousmeje.
Spýtam sa jej, že čo je
a ona, že nič odpovie.
V ústach prestávam cítiť
jej sladkú chuť,
a tak ju znova pobozkám,
tentoraz však na dlhšie,
až mi ruka znezbednie,
preto ju pomaly vyzliekam.
Avšak tu príbeh končí sa
a ja precitám zo sna.
11 názorů
nepotrebujem
09. 06. 2007
k tym dvom riadkom: ked si ich tam dalked si to pisal tak to nechaj... al si ich pridal neskor, tak ich vymaz
podla mna by sa nemali neskor doupravavat... straca sa ich zmysel (pocit ked si to pisal)
asi tak...
miško hroššo zbabelec
01. 06. 2007nepotrebujem
01. 06. 2007
Já jsem čekala něco drsnějšího, než jen probuzení ze sna. Ale pro mě zaplať pánbůh, že to tam je. Jinak by to bylo o ničem. I když možná už vnímám život jen jako ironii a neumím se pokochat krásou něžné chvíle. :o)