Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se68598
09. 06. 2007
1
2
1338
Autor
karmen
„uvolněte se a sledujte svůj dech, který se pomalu zpomaluje a prohlubuje,“ zní jí do ucha tichý vtíravý hlásek, kterému se lehce podléhá. Její mysl se po dlouhé době uvolnila a vyprázdnila, neexistuje nic, jen příjemný pocit zůstává. Pomalu se uvolní. Tělo, jakoby se stalo lehčím a ona má pocit, jako když se uvolňuje nějaké pouto mezi vědomím a jinou sférou bytí. Lekne se. Jediná myšlenka a koncentrace se začne vytrácet. Tělo začíná těžknout. „ Jenom klid, nic se neděje. Nechte vše kolem sebe proplout, nevnímejte nic jiného než svůj dech.“ Zašeptá tichý hlas a čísi ruka se položí na hruď, kde jí tluče pravidelně srdce. Se zavřenýma očima přikývne. „teď budu počítat od sedmičky do jedné, až řeknu jedna budete ve stavu naprostého uvolnění.“ Řekne tichý hlas po chvíli, jakoby z dálky. Dívka cítí jak se při každém řečeném čísle propadá přes vrstvu jednotlivých barev níž a níž…….neví kam, ale v tuhle chvíli to neřeší. Poslední číslo. Vidí před sebou nádhernou krajinu sluneční paprsky dopadají na zemi a třpytivě se odrážejí v nedalekém překrásném vodopádu a krajina kolem ní je příjemně zelená a voňavá. Rostliny kolem jsou jako z pohádky, přední se z nedalekého porostu objeví stín zvířete. „prosím universum….zašeptá a před jejími zraky se objeví bílí jednorožec. Hlavu nese vysoko a špička rohu, jako by se protínala se sluneční paprsky. Za ní se ozvě hlasitý hvizd. Dívka se otočí a pohlédne na nádherného modrého draka, který při přistání tlačil svými velikými křídli vzduch pod sebe, aby dopadl měkce do čerstvé trávy. V tom si všimne, že i pod jejíma nohama je živo, že tráva je plná malinkých víl. Ucítí zvláštní pocit, že jí někdo sleduje.otočí se tím směrem a pohlédne do hnědých malinko užších očí. „kdo jsi,“ slyší, jak jí slova jdou přes rty. Stvoření seskočí pružně na zem. Je to nádherná postavička, vyšším, s vlasy spletené do copu a bělejší pletí. Bytost se usměje: „Tvoji strážní andělé, maličká. Nejsi sama a nikdy nebudeš. Ta slova pohladila duši. „děkuji,“ obejme je. Pomalu se začíná vracet do bdělého stavu.