Jak jsme upálili Mistra Jana Husa

Tuhle malou věc jsem napsal někdy v říjnu a byla zahrána naší třídou na divadelní slavnosti našeho městečka někdy v prosinci roku 2006. Doporučuji všem odpůrcům arogance katolické církve a příznivcům ironie a černého humoru...

PZV – Scénář – 8. A – verze 1. 05

Dějství prvé

(na jevišti několik židlí po pravé straně, uprostřed jedna židle, na levém kraji stůl a židle)

(u stolu spí císař Zikmund Lucemburský)

(na scénu přiběhne předsedkyně poroty) Ziky! Ziky!

(cloumá s císařem) Vstávej! Ziky!

(císař se probere) Už jsem v pekle?

(předsedkyně poroty nechápe) Ziky, dneska máš tu arbitráž

(opraví se) teda ten soud. No, víš přeci – S Husem!

(Zikmund reaguje) Jo, s tim opeřencem!

(radostně) Sem s nim!

(na ta slova přivedou dva strážní Jana Husa,

který je oblečen v oblečení z dnešní doby

a tváří se velice ublíženě)

(Zikmund ťukne kladívkem a zvolá) Nechť dostaví se porota!

(Na scénu přichází porota – oblečeni porůznu,

již cestou míchají karty)

(Zikmund začne proces bouchnutím kladívka) Takže, opeřenče,

(Hus ho přeruší a hrdě prohlásí) Já nejsem žádnej opeřenec, já jsem Mistr Jan Hus!

(Zikmud se rozčílí) Jak se opovažuješ odporovat císaři?

(ke stráži, která stojí po Husově boku) Proklepněte ho!

(Hus dostane pár facek a porota vesele mastí karty,

občas se ozve Flek!, nebo Re!)

(Zikmund, již spokojen, klade otázku) Budeš se, Huse, hájit sám, či pomoci

si vyžádáš?

(Hus se rozmýšlí a nakonec se zeptá) A kdo by byl mým obhájcem?

(Zikmund se koukne do papírů) Byla by tu jedna, jmenuje se Ally McBealová.

(Hus je vrtí hlavou) Tu neznám. Budu se radši hájit sám.

(porotou to zašumí) On nezná Ally....

(Zikmund se opět začte do papírů) Nuže tedy dobrá. Hájit se budeš sám. Tvým žalobcem bude

(chvíle napjatého ticha)

Bernardo Guy!

(ženy v porotě šílí a muži skandují jeho jméno)

(za bouřlivého potlesku na jeviště dorazí invizitor Bernardo Guy. Sundá si cestovní plášť a začne soudit.)

(Zikmund usíná)

(Bernardo se zhluboka nadechne) Tak kohopak to tady máme? Pěkného ptáčka!

(usměje se) Teda spíš housera!

(obrací se k davu a k porotě) Ten, koho tu máme před sebou, je zlosyn největší! Víte, vážení, co provedl? On si vzal do úst písmo nejsvatější! A z naší milé , přátelské a nejhodnější katolické církve chce dělat pěkný husinec!

(porota se raduje a Bernardo pokračuje) Pozvali jsme tě sem, abys obhájil své učení – obhajuj tedy!

(Hus se nadechne) No, takže...

(Bernardo mu skočí do řeči) Nesmysl! Co tam máš dál?

(Hus zmaten pokračuje) Ale já jsem...

( Bernardo mu skočí do řeči) Výplod choré mysli! Dále?

(Hus rozpálen do ruda) No ale...

( Bernardo mu skočí do řeči) Tak tohle je jasná řeč satanova! Na hranici s tebou!

(porota přizvukuje) Správně! Bordel spállit!

(Hus rozčilen křičí) Tak to je vrchol! Já jsem přijel obhájit to, čemu věřím! A jak mám své myšlenky hájit, když pro to nedostanu prostor? Požaduji prostor pro svou obhajobu!

(Bernardo mávne rukou) Jak chceš, ale stejně shoříš....

(Hus se začne hájit) Přátelé, nebylo mým úkolem svalovat vinu za náš ubohý život na církev. Chtěl jsem jen upozornit na některé fuj nepěkné věci. Církev je moc bohatá!

( Bernardo mu skočí do řeči) Bohatá, jo? Vidíš ty šaty?

(ukazuje svoje hnusné oblečení porotě a divákům)

Vidíš to? To není zrovna známka bohatství. A co to máš na sobě ty, ty jeden hejhulo?

(přijde k Husovi a začne mu ohmatávat oblečení) No, to je ono. Káže vodu a pije rum!

Vždyť tohle je nádherné oblečení nejlepší kvality!

(Hus uraženě) To sme fasovali v base...

(Bernardo objeví značky) A jakási satanská znamení! Je to démon!

(porota předvádí zděšení a vydává táhlá citoslovce)

(Hus nechápavě) Neznáš Addidas, nebo co?

( Bernardo odstoupí od Husa a nechápavě

kroutí hlavou) Neznám. A máš tímto další hřích k dobru.

( Bernardo se zarazí) Teda ke špatnu. Teda k dobru. Teda... Vem to Hus. Teda Čert. Chci říct pokračuj.

(Hus pokračuje) Kněží a církevní hodnostáři porušují svaté normy – smilní, jako by se nechumelilo!

(ze zákulisí se náhle ozve táhlé) Honzooooooo!

Honzooooooo!

(Hus sepne ruce směremk nebi a zavolá) Pane bože, ty to ale umíš načasovat, viď?

(na jeviště vtrhne prostitutka a hned spustí) Honzíčku! Ty můj Honzíčku! Já už vim, co na tom světě chci. Já chci jen tebe!

( Bernardo se tázavě zadívá na Husa a ten odpoví pouze

zavrtěním hlavy a mávnutím ruky)

( Bernardo gestem přikazuje strážím aby prostitutku odvedli)

(ta se však vzpouzí a volá) Honzo! Chci tebe! Chci tě! Chci tě jako tenkrát v to úterý!

( Bernardo se tázavě zadívá na Husa a ten odpoví pouze

zavrtěním hlavy a mávnutím ruky)

( Bernardo si zamne ruce) Takže smilněníčko.... To ses pěkně vybarvil, ty náš ptáčku. Máme další důkaz. Smilstvo, to je vůbec největší a nejtěžší hřích.

(náhle však vstane členka poroty a VELICE

důrazně si odkašle poté promluví) KAŽDÝ snad trochu smilníme,

(spraží pohledem Bernarda) NEBO SNAD NE?

(inkvizitor ztrácí půdu pod nohama) Ale miláčku,

(blekotá) nech to až na večer, až budeme u tebe v komůrce...

(členka poroty si rozzlobeně sedá) Jo, to něco uvidíš, to ti slibuju!

(Guy evidentně rozrušen hned obrací) Dobrá tedy, Huse, to smilstvo necháme být. Vždyť je potřeba, aby (dívá se směrem k porotě) si člověk občas užil.

(bere ze stolu bibli) Vždyť stojí psáno v bibli: Pokud platí Dej a bude ti dáno, pak zákonitě platiti musí Kuř a bude ti.... No však víte....

(odpovědí jsou mu nechápavé obličeje) Ale fakt to tam je! Tohle je nové vydání. Opravený!

(nakonec mávne rukou)

(zase k Husovi) Už budeš končit?

(Hus se chystá na svůj poslední projev) Řeknu již je toto: Ve jménu katolické církve hoří města, je ničena moudrost, vymírají národy, zpopelňováno je kulturní bohatství! Lidé jsou k odpůstkům nuceni a to je špatně! Volám k nápravě církve!

( Bernardo během projevu pravidelně zívá a když Hus

skončí s ledovým klidem promluví) Takže, milý synu satanův, aby bylo jasno, zítra shoříš za strašlivých muk na hranici a předtím budeš bičován. Důkazy proti tobě jsou jasné. Pakliže neodvoláš.

(Hus překvapen) A když odvolám?

(Bernardo klidně) Tak tě pustíme domů.

(kývá hlavou a přemýšlí) Ale ještě předtím tě zbičujeme.

(Hus rezolutně) Neodvolám!

(Bernardo zařve) Pak shoříš!

(přitom praští rukou do stolu tak mocně, že

to probere císaře Zikmunda, a ten bouchne

inkvizitora kladivem do ruky)

(inkvizitor zařve a skáče po scéně)

(Hus vstává ze židle a jde na forbínu)

(opona se zavírá)

Dějství druhé:

(Hus hamletovsky nahlas přemítá) Mám zradit svoje učení i svůj lid a zachránit si život, nebo mám snad hrdinně zemřít a dostat se tak do učebnic dějepisu? Toť otázka.

(zpoza opony vylézá stráž a Hus se překvapeně otočí) Už?

(stráž se ďábelsky zasměje) Kdepak, napřed bude to bičování!

(odtáhne Husa ze scény)

Dějství třetí:

(pódium je v podobné úpravě jako při dějství prvém, jen chybí stůl, ale místo něj je na ta místa přesunuta Husova židle a židle poroty jsou jinak natočeny – rozuměj směrem na Husovu židli)

(na pódium se začnou hrnout lidé, poslední jde Bernardo se svou milenkou a zabírají si místo v první řadě)

(na jeviště přijde prodavač suvénýrů) Sůůůůůůvenýry! Malé, velké, spousta, mááááálo! Pro každéééého něco! Rychle! Rychle! Nebudou!

(naštěstí duchapřítomný kat prodavače odežene pryč a Bernardo se ujme slova) Ach jaký krásný den! Jako stvořený pro upálení! Dosti bylo otálení, přiveďte vězně!

(Stráže přivádějí Husa, když tu se ze sálu ozve) Honzíííííčku! Honzíííííčku!

(k pódiu dorazí vetchá stařena a Husovi podává balíček. Hus je ztrapněn a blekotá) Ale maminko, to snad nemuselo ani být....

(maminka se nedá odbýt) Jakýpak nemuselo být. Na, vem si to sebou. Máš tam dva chleby se sejrem a jeden se špekem. To by ti mohlo stačit na tu cestu.

(Hus je poněkud překvapen) Ale maminko, já jdu do nebe. Tam už snad tohle potřeba nebude.

(maminka se naštve) Prosimtě si táhni třeba ke všem čertům, ale hlavně abys tam nepřišel hladovej. Jak tě znám, tak bys tam všecko vyžral a mě by tam pak pomluvili. Známe svoje lidi!

(maminka uraženě odejde a Hus bezradně kouká na zabalenou svačinu. Inkvizitor ho však podpoří) To je dobrý, já to potom snim.

(Hus radostně) Přeci je na tom božím světě ještě dobrota.

(Bernardo se však hned promění zpět v ohněchtivou bestii) Tak co Huse, odvoláváš?

(Hus se zahledí do dálky) Dlouho jsem při bičování mezi jednotlivými údery biče přemýšlel a po pravdě, nejsem si ničím správností svého rozhodnutí stále jist. Nicméně, nechť řečeno jest, co řečeno má býti. Odvolávám!

(šokující ticho)

(Hus opatrně) Můžu teda jít domů?

(Bernardo kýve hlavou) Jo.

(Hus nevěřícně) Fakt?

( Bernardo dále kýve hlavou) Jo.

(Hus náhle zvážní) Ty kecáš, viď?

( Bernardo se usměje) Jo, kecám. Upalte ho!

(přijde kat a něco řekne publiku – má masku a není mu rozumět – poté upevní Husa k židli)

(k Husovi přijde předsedkyně poroty a Zikmund) Huse, byl jsi shledán vinným a odsouzen k upálení.

(ke katovi) Upal ho!

(kat něco mumlá)

(Zikmund nerozumí) Cože?

(kat něco mumlá)

(Bernardo nerozumí) Cože?

(kat něco mumlá)

(předsedkyně poroty nerozumí) Cože?

(kat si konečně sundá masku) Že dřevo už nejni. Samý vohníčky a pálení buřtů, na to vás užije, ale na dřevo už žádnej potom nedojde, tak už žádný nejni. Tak pod něj musíme přiložit tohle Rudý právo, kerý jsem tady našel.

(Všichni souhlasně kývou hlavami, zdá se, že nikdo nemá námitek)

(Kat si tedy nasadí zpět svou masku a začne s pomocníky nosit balíky novin)

(Zikmund promluví) Nasaďte mu kacířskou čepici!

(předsedkyně nasadí Husovi kelímek od kávy připevněný gumičkou)

(Zikmund se ptá) Máš nám ještě cosi co říci?

(Hus se nadechne) Jen jedno – Takto odchází ze světa poslední akční hrdina!!!

(všichni křičí) Už hoří!!!

(skutečně – pod Husem se objeví namalovaný plamen a kat začne ten plamen zvyšovat až nad úroveň sedícího Husa.)

(Fra dolcino vyjde na forbinu spolu s katem)

(opona se uzavírá)

Dějství čtvrté:

(Fra začne řečnit) Tak, milý diváci, tak takhle my katolíci nakládáme s bezvěrci! Tak se koukejte nechat pokřtít aby ste tak taky nedopadli!!!

(kat zaťuká Dolcinovi na rameno a ten prohlásí) A ještě něco

(kat začne roztomile a zcela nesrozumitelně huhlat)

(Fra si počká, až kat dohuhlá a dodá) Ano, já si to také myslím.

---