Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak žijeme?
08. 10. 1999
0
0
2112
Autor
slavek
Báseň vznikla v okamžiku čekání na Špuntíka. /Proto mu jí s úctou skládám k nohám.
Slávku, druhá sloka zasáhla, a vůbec celé je to o nás, bohužel. Moc pěkně řečeno.
NO, já za to nemohl, že mi to přes tu prahu trvalo tak dlouho, ale je to hezký, i když mi výplatní páska nepřipadá důležitá, i když je potřebná k životu....jinak díky, že si počkal...
Když je bi blbě tak napíšu něco "šíleně" vážného a ponurého. Pak se mi udělá líp a nad tím co jsem napsal se obykle taky trochu zasměju. Prostě ty špatné myšlenky šoupnu na papír a tím to pro mě hasne. Básnička je moc pěkná ač poněkud ponurá...
:-)))) rvát šaty víle, ještě půl hodiny jsem se smál, proboha je tohle ještě sebekritické? Nikdy neservu šaty víle, mám totiž jiné cíle, prodám jí šaty na vnady na ty... a vyděláme oba :-))) zkus se chvíli smát se mnou, napřed nuceně, potom sám sobě a nakonec z prosté radosti. Tohle cvičení 200x za hodinu a bude ti líp. Kdybych moc ryl, promiň to je z nevyspání, o kterém lecos víš, díky za milý pozdrav, hi hi..
Krytyku, možná, že tahle básnička zní jinak, ale mě už je opravdu o mnoho lépe. :-))))
A kupodivu zrovna teď mám chut se smát.
A kupodivu zrovna teď mám chut se smát.