Dno

*

Chlastáč: nemohu jinak než souhlasit...

Obávám se, CZloveku, že to, co pijem teď, se nedá srovnat s oním lahodným nápojem, o němž píše Rastin.

Chlastáč: budeme...

Když si to tak teď po dlouhé době opět čtu, je mi z toho nějak smutno. Tak se mi zdá, že jsem tam tehdá byl přitom spolu s tebou, Rastine. Hlavně ten poslední verš mi přijde až příliš pravdivý - po té, co bylo všechno zničeno, se člověk musí ploužit v šedivé krajině dál a dál a neví kam ... No stejně si myslím, že z té číše ještě budeme pít!

Pája: Sakra, no vidíš ... ale to mě tehdy nenapadlo. Rastin: Teď si to čtu podruhé, střízlivý a líbí se mi to čím dál víc. To mojich to sice vážně kazí, ale i přesto mě to nutí dát tip (a ještě kdyby to tam nebylo...). Co třeba "zbyl mi jen popel z katedrál" nebo "zbyl popel z padlých katedrál" ? ...ale kecat Ti do toho nebudu a tip, jak říkám, dávám tak jako tak

Nevím, co se vám na slově "mojich" nelíbí. Řekl bych, že to tam sedne docela dobře. Tip.

Tedy Rastine, překvapils! Taková změna "stylu"... Jen mi tam skutečně nesedí to slovo "mojich", jinak: ť!

blázen: Říznul mě střep na dně mého bytí Byl z číše zvané ideál Zbytek mě pohřbil TO JE ÚŽASNÉ!!! (mně se tedy líbí celá jinak)

Nemáš se za co omlouvat, Popelucho :-) Je to Tvůj názor na mou básničku, takže si toho cením. Díky i všem ostatním.

Sakra Rastine, za první dva verše bych Ti dal medaili. Poslední dobou mě to řeže jak sviňa. Ale jinak, snad že jsem ještě pořád trochu ožralý mě ve chvíli, kdy jsem to četl, úplně napadly způsoby, jak bych to napsal trochu jinak, aby to líp znělo. Ale průběžně jsem je ze stejného důvodu zase zapomněl. A to mojich, já to taky řeknu častěji než mých, ale sem to prostě tak nějak nesedí. No, jak říkám, myšlenku to má a první dva verše mě vzaly, ale zbytek už to tak trochu pohřbil.

Dík. Nazdar Popelucho. Jo, je to vzletně vyjádřeno, máš recht. Kde by se měl člověk vyjadřovat vzletně, když ne v básni? V běžném životě je to spíš naopak, teda v mém případě. Jo, a jestli je u téhle věcičky něco normálního, tak je to právě slovo "mojich" - to používám možná častěji než "mých"

No, jo, máš pravdu, aj já používám mnohem víc slovo "mojich" než "mých", jenomže v tom je právě ten šutr úrazu. Že celá báseň je strašně vzletná (a to, že to nemusím, je samozřejmě můj problém) a najednou... "mojich". Na druhou stranu, obsahem se mi to líbí, což jsem v předchozím zapoměla říct, takže se omlouvám...

Taková vzletná vyjádření nemusím a slovo "mojich" tomu dává punc. Leda by to měla být prča... Promiň

*

tip