Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocit
19. 06. 2007
1
2
746
Autor
Staňka
Jak rozpraskaná zem,
po kapce vody,
prahnu...
Můj dech,
mělký je,
ztracen ve spirálách fantazie...
Když nemohu dýchat
dnešní noc
kyslík z tvých úst,
z něhož tvé tělo žije...
Toužím,
jak po dívčí krvi
upír z Nosferatu...
Úpněk
mi na odhalené rameno a šíji
vkládá chladivý polibek...
A mě se slastí zdvíhá tep...
Proudí ve mě
náměsíčná vlna vášně...
Hledající útes,
o který by se roztříštila,
znáš Mě... ?
2 názory
Děkuji za kritiku... budu se snažit se vylepšit... (vždy píšu co zrovna cítím a co my proletí hlavu... a někdy pak sáhodlouze hledám příhodné jméno pro své dílko... někdy se mi mihne hlavou ihned a někdy to trvá měsíc než uzraje - toto jméno ještě docela neuzrálo - včera jsem ho asi 3krát přepisovala a také se mi zdá, že to stále není ono - někdy je ten poslední řádek pro mě chvilková záchrana...)
cítím v tom klišé.. nevím proč.. ale překousl jsem to.
..a nelíbí se mi, že někdo používá poslední řádek, tudíž jakoby pointový, do názvu.. takový divný, no.
..je hezky naladěná.. to jo..*