Svět pod kýlem

Plul jsem zpátky ke hvězdám,

na lodi z nočních snů.

K mým nebeským nevěstám,

pro konec všech svých dnů.

Plul jsem lodí na nebe,

zaprášený kabát vlál.

Pohled svůj jen před sebe,

na cestu jsem upíral.

Omrzel  svět pod kýlem,

vzpomínky jsem roztrhal.

Zavřel se mrak nad dílem,

tvůrce se jen pousmál.

Na mé lodi ze snění,

poputuji věčně dál.

Splatím minci za bdění,

aby vítr v plachtách vál.

A při posledním kotvení,

z vesmíru zastaralých věr.

Tam v chaotickém víření,

svou lásku slavík růži pěl.