Dvacet

Zohyzděný zápěstí,

krystalický neštěstí,

obojek z bolesti,

kyselina mě svádí na scestí,

dvacet zkurvenejch let

na zkurveným světě,

minulost pálí jako led,

zpovídám se udušené cigaretě,

slepec mi zpívá o fyzické kráse,

táhne mě to do hrobu, už zase,

mrzáci opěvují atletiku,

naříznu si žílu u kotníku,

srdcem starej, věkem mlád,

opravdu se nemám rád,

nože mají příliš ostré hrany,

přestanu přijímat rány,

slzy usychají pomalu,

místo duše mám kopec výkalů,

strašně se třesu po včerejším tripu,

kodein a rhohypnol si do vína sypu,

nic takovýho jako láska není,

krev mi v žilách nenávistí pění,

prohranej život je pryč,

něco mi šeptá: „Křič!“

strašně chci zvracet,

je mi dvacet.