Podzimu

jen tak vzpomínka když venku fouká vítr do ořešáku ..čtěte pomalu, myšlenky myšky běžely příliš rychle..

prostři stůl

vrabče s ohnivým peřím

bez hrozby pomačkání

konců per..

 

a teď podepiš

..že nebudeš brečet pro další chcíplý pitomý ještěrky

že ti nebude líto stereotypních řečí

stereotypních lidí, věcí

a hlavně mně

 

…vřískot..

 

nechce se mi spát, ale..

 

bude stejně zase svítat

jitřence jen řekneme jinak

 

a po nebi přeskakují

mužíci hořících mozků

hledí vzhůru

na sluneční koronu

.. ještě září nejistě

jitro pláče pro večernici

čistě šťastnou

 

 

do šatů sedá podzim

kápě přeskakují

do teplých barev

cesty spokojeně předou

stříhaný odchodem

a všechny klíny jsou

žíhaný klidem..

 

a nechce se mi spát, ale..

bojím se neusnout

i probudit

---