Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDDD - Díře Do Duše
Autor
Dvířka
Ležím, vyplazenej bílej jazyk stočenej v koutku polštáře Slyším: Vidíš to bělmo protočených očí ? Je nemocná a blázen k tomu. Neměli jsme je dávat spolu do pokoje...Nakazila se. Už nezdrhne...viděls to kolo ?
Buďte beze strachu
To jsou jen prosvícený mý oči nový
Vyměněný včera
Za tu krásu moře
Vymrkaný v modrý žabky mořský
ze tmy dlaní házený odrazem
po smírné hladině vlivu
tý neskutečný barvy
kde jsem stála nad tou vodou
na hraně duny spodního přívalu
sypala ručičkama pískem rozprášenýho
č....a
..s..
.
.
.
.
V Hlínu.
Toho pole za domem
kde novozrozeným
vřískavým smíchem
Johanky bez sebe jsem
si
mluvila směsicí
různých hlasů..
Kolem hlavy kruh z netpopýrů
a měsíc v nadhlavníku
za slunce v raka obratníku změnila jsem
která mě slepou přivedla
za běhu kožichem zlýho tvora bylo cítit jen vůni
v každým nádechu její sametové rzi
kousek světla
hedvábnýho konce oháňky, kterým razila cestu
durch zatím jen lepkavě slaným odparem noci
Jediná mě poznala i v době kdy jste mě
vyprovodili za plot
S polámanými drápy z křiku o zeď našeho domu
rozštípnutým třetím zubem o beton
a židlí...tou čtvrtou...teď už jen pro návštěvy.
počítat
Na kusy.
- O -
I
I
Ty oči se mi vrátěj - Ty kytky znova vykvetou. Vidíte ? Ty fialkový podlitý květiny. To jsou ony.
I
Plním si sen, budu spát týden
I
Promluvím v písni s červem v hlavě Viktorky
I
jako se sobě
rovným
-
Tak se nedivte
až budu křik přerývat a měnit v tichý šepot
Jasných slov
a kolem pokoje poroste rákos
----------------------------------------------------------------------------------------------