Jačí žluklé máslo z Jaka

Jaké je to býti Jakem,

také jste se dozajista setkali s fenoménem Jak, nejenom že je to zvíře velmi populární a exotické. Tím spíše, že je z Tibetu, který je pro našince tak fascinujícím. Nemůžu se ubránit dojmu, že jaksi téma Jaka je velmi ohebné a krásně přizpůsobivé. Vezměte si například takové žluklé jačí máslo,  nebo také jačí bobky a jačí kůže, jačí mléko, člověk na Jaka ječí a Jak stále stojí, je prostě jačí. Já si například vůbec nepamatuji Jak jsem se narodil, asi jsem měl zrovna zase okno. Nebo pochoutka jménem Jack Fruit, také jste si všimli té vybrané vůně? Jde totiž o zvláštní přesmičku jména Jak (Jack) tak totiž voní jačí pižmo. Tedy podle toho Jak k Jakovi čucháte :-) Patřím mezi celkem početnou komunitu čajových vyznavačů tématu Jaka, je až neuvěřitelné kolik legrace se  s tím dá zažít....nad šálkem slaného čaje s jačím žluklým máslem. celé hodiny se dá debatovat o zasněžených vrcholcích Himalají, přes které putují téměř ztuhlé karavany Jaků se žluklým máslem na hřbetech, které v nějakém tom zapadlém klášteře poslouží jako palivo pro svíčky a nebo, což je více nechutné jako součást jídla.  Přeji vám abyste poznali tajemství věčně pomalého Jaka. :-)

ps. když jsem poprvé zjistil že jsem otcem řekl jsem: "Jak, se to stalo?"