Užívat si

Užívat si. Poslední dobou to slýchám ze všech stran. „Ještě nechci vážnej vztah, napřed si chci trochu užívat.“ Všichni to chtějí.

Nevím. Věřím, opravdu věřím tomu, že někde na světě je nějaká moje druhá půlka, možná je to ten, co jsem s ním teď, možná někdo úplně jiný, ale já mám pocit, že už teď mám k němu určitou zodpovědnost….chtěla bych, aby ten člověk věděl co mám za sebou, teda tyhle věci by si lidi asi měli říkat, když spolu chtějí být nějak upřímně… A nevím jak bych se vyrovnávala s tím, kdybych mu měla říct: „Spala jsem před tebou s deseti chlápkama, vlastně počkej, s dvanácti, víš, já už si to ani moc nepamatuju…“ A to nemluvím o tom jak by se s tím vyrovnával on. Myslím si, teda vím to určitě, že spát s někým, ke komu nic necítím, je jedna z nejhnusnějších věcí, co jsem v životě zažila, a člověk si tím může fakt ublížit. A tyhle věci si s sebou ponesu celej život.

Ať je to jak chce, ať je člověk nešťastnej a opuštěnej a má pocit, že na tom nezáleží, tak na tomhle zrovna vážně záleží…. ta naše druhá půlka se jednou objeví, ve dvaceti nebo v padesáti, to je fuk…

Omlouvám se těm, kteří jsou zrovna nešťastní a nemůžou tomuhle věřit, utěšit vás může třeba to, že já jsem teď zrovna taky celkem nešťastná.