Fontána

1.smysl: Víra a nevíra v cokoly co nelze dokázat je ekvivalentní. Prostě chci (ne)věřit, tedy (ne)věřím, tudíž to pro mně (ne)existuje – pouze v moji realitě. 2.smysl: Víra navzdory všem důkazům. 3.smysl: Víra – do jaké míry Věřím, že vědomý není jenom vedlejší produkt činosti mozku, ale jeho funkcí. (1.smysl) Věřím tomu že utvářím sebe sama vlastním vědomím, a ne, že kopíruju okololí ať vědomě nebo ne a vlastně tak stavím sebe. (3.smysl - většinou ne) Věřím, že dokážu ovlivňovat svoje chování a vybírat z milliard možností. (3. smysl -většinou ne) Uvědomění vlastní existence ovlivňuje únava, drogy, smrt. Může nastat stav, kdy člověk jedná nevědomě, kdy jedná a uvědomuje si co činí, ale nemůže to ovlvnit nebo si to uvědomuje, až právě v okamžiku konání. Mozek zobrazuje jen filtrované informace. Kdo rozhodne co vnímám? Já nebo mozek, když já je mozek nebo jeho funkce nebo jeho product? Jak může být samotné vědomí či vědomí čehokoli explicitní?

spoustě lidí nejde o formu... ale aspoň to - kvůli čtenářům - šupni do správný kategorie... :o) pro lepší orientaci dyž člověk hledá co by si přečet, víš?

"Člověk musí věřit, že existuje Jako bytost, ve vlastní realitě." v to člověk věřit nemusí. to se mu explicitně jeví samo o sobě, z podstaty jeho bytí..

Souhlasim o formu mi jde až v třetí řadě. Je to něco jako prozření: subjektivní pochopení mnoha věcí. Měl jsem k tomu nakreslený i schema, který se někam podělo už před řadou let. Pak jsem se dočetl, že to subjektivní pochopení mohou být příznaky psychologické diagnozy.

mne sa to páči*