Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamotná
08. 08. 2007
2
6
1011
Autor
Tajuplná
Samotná
Být sama uprostřed lesa a vlát ve větru
kousek po kousku se vznášet,
zelené lístky se motají v sobě
a bílé pláště mých květů se milujou.
Ta samota mě svírá v děs a strach
nemít vedle sebe cestu bez konce
nebo spíš začátku raději uvadnu........
6 názorů
Chci všem poděkovat za vaše postřehy :-)...Jinak všem orchideje přeji najít...je to překrásná květina plná něhy :-)
Já jsem si to prožila od začátku do konce. Vznášení se ve větru... iluze, ve které nelze žít věčně. Cesta bez konce a začátku, pravda, před kterou se člověk neschová. Citlivě napsané, líbí. * (orchideje mám ráda :o))
ahá - tak já jsem myslel, že jako být v lese - ve větru - jako vyjádření volnosti a krásy a z teho -že děs a strach... nebo jakože chvilku zůstat a po té cestě se dá odejít...hó... no...
k prologu - já ještě v lese nenašla orchidej :)
a k dílu - nevím, chvíli se mi podařilo se vznášet s tebou, ale následující kontrast děsu a strachu jsem už neprožila a tedy ani závěr.
Škoda, začátek byl slibný