Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se10 let
20. 08. 2007
0
19
2461
Autor
Lady_clash
On: "Slečno, vy stále hledáte,..."
Ona: "Nene," zarazím se a dívám se do jeho očí, snažím se nepochytit ani kousek jeho samotného a zírám do prázdna na tu krásnou žlutou zeď za ním.
Ona: Sakra, soustřeď se. Jo, už to jde.
Ona: "Co žes' to povídal?Hledání. Možná ty seš pro mně větší kus života, než já pro tebe. Proč ne. A to, že hledám si myslíš jen proto, že ty děláš to samý."
On: "Miláčku, posloucháš mě vůbec?"
Ona: "Jo, jasně,"dodám s úsměvem.
Ona: Nesleduju. A něříkej mi miláčku.
Zavřu oči bez ohledu na okolí. Hospoda plná lidí, on mi něco říká, ale fantazie se rozvíjí, ááá, prostě zavřu oči. Jo, jsem netaktní,...
On: Už se mi stýskalo jak malýmu klukovi. Ta holka ale stejně dostane, co bude chtít. Nevypadá na to, ale... má to tam.
Ne, nenechám se unášet, proč tak vlastně přemejšlím? Zmáknu to levou zadní, nemyslet. Nemusím, já taky dostanu to, co chci. To se mi potvrdilo nesčetněkrát. Nepotřebuju lidi znát, aby mi věřili. Ale já nevěřím jim! To je šílený... Život je hra. Hm, jo, a dost pekelná. A dneska večer se to nezvrtne v nic, co bychom nechtěli. Oba! Nehodlám zas něco tvořit a navozovat. Já to její světlo nechci ničit.
Ona: Strniště, tak dvoudenní a trochu vyžilej výraz. Hmm..., usmívám se. Takoví chlapi se mi líbili už v deseti. Máma se mě u nějakýho seriálu ptala "Kterej se ti líbí?" - "Tenhle, mami, je takovej vyžilej." Ona na to, že tihle se líbí i mojí tetě, její ségře.
Dívá se na mě zase celkem zkoumavě a pomalu potáhne z cigarety. Já si toho ale nevšímám, jeho pohled můžu maximálně cítit.
On: Ne, NE!!! Dneska večer nechci. Proč ta atmosféra musí vždycky zhoustnout? Na co asi myslíš... Zase těkáš očima po celý místnosti... sleduješ lidi a ať chceš nebo ne, budeš je třídit a dělat si na ně názor, i když je neznáš. Někteří maj prostě čuch, já to znám, dělám to samý.
On: "Ivet?"
Ona: "No?", trhnu sebou.
On: "Vlastně nic..." a zase si s klidem potáhne, lehce přivře oči. Usmál se, vidíš?
On: A zase uhýbám pohledem. Role se prohodily. Něco se stalo, už se mi nebojí dívat do očí. Výzva? Haha, tak na to jsem už bohužel starej, krásko...
Ona: "Nene," zarazím se a dívám se do jeho očí, snažím se nepochytit ani kousek jeho samotného a zírám do prázdna na tu krásnou žlutou zeď za ním.
Ona: Sakra, soustřeď se. Jo, už to jde.
Ona: "Co žes' to povídal?Hledání. Možná ty seš pro mně větší kus života, než já pro tebe. Proč ne. A to, že hledám si myslíš jen proto, že ty děláš to samý."
On: "Miláčku, posloucháš mě vůbec?"
Ona: "Jo, jasně,"dodám s úsměvem.
Ona: Nesleduju. A něříkej mi miláčku.
Zavřu oči bez ohledu na okolí. Hospoda plná lidí, on mi něco říká, ale fantazie se rozvíjí, ááá, prostě zavřu oči. Jo, jsem netaktní,...
On: Už se mi stýskalo jak malýmu klukovi. Ta holka ale stejně dostane, co bude chtít. Nevypadá na to, ale... má to tam.
Ne, nenechám se unášet, proč tak vlastně přemejšlím? Zmáknu to levou zadní, nemyslet. Nemusím, já taky dostanu to, co chci. To se mi potvrdilo nesčetněkrát. Nepotřebuju lidi znát, aby mi věřili. Ale já nevěřím jim! To je šílený... Život je hra. Hm, jo, a dost pekelná. A dneska večer se to nezvrtne v nic, co bychom nechtěli. Oba! Nehodlám zas něco tvořit a navozovat. Já to její světlo nechci ničit.
Ona: Strniště, tak dvoudenní a trochu vyžilej výraz. Hmm..., usmívám se. Takoví chlapi se mi líbili už v deseti. Máma se mě u nějakýho seriálu ptala "Kterej se ti líbí?" - "Tenhle, mami, je takovej vyžilej." Ona na to, že tihle se líbí i mojí tetě, její ségře.
Dívá se na mě zase celkem zkoumavě a pomalu potáhne z cigarety. Já si toho ale nevšímám, jeho pohled můžu maximálně cítit.
On: Ne, NE!!! Dneska večer nechci. Proč ta atmosféra musí vždycky zhoustnout? Na co asi myslíš... Zase těkáš očima po celý místnosti... sleduješ lidi a ať chceš nebo ne, budeš je třídit a dělat si na ně názor, i když je neznáš. Někteří maj prostě čuch, já to znám, dělám to samý.
On: "Ivet?"
Ona: "No?", trhnu sebou.
On: "Vlastně nic..." a zase si s klidem potáhne, lehce přivře oči. Usmál se, vidíš?
On: A zase uhýbám pohledem. Role se prohodily. Něco se stalo, už se mi nebojí dívat do očí. Výzva? Haha, tak na to jsem už bohužel starej, krásko...
19 názorů
Lady_clash
03. 04. 2008
máš malé bezvýznamné plus. až jich nasbíráš 10, přemění se na středně velké bezvýznamné plus, až jich nasbíráš 10, přemění se na... :D
Lady_clash
03. 04. 2008
jop... konečně někdo kdo to taky zná =)
proč všichni koukají jen na trpaslíka... nechápu :D
Lady_clash
03. 04. 2008
tak to nevím... na seznamku jsem si dal inzerát jen jednou. Zněl nějak takhle:
Drž hubu. Neotravuj. Jdi do háje. Takové a podobné věty budute slýchat pokud se se mnou seznámíte. Váš názor mě nezajímá.
P.S. žádní psi!
..a pár holek napsalo =)
ale koneckonců s mojí první (a zatím poslední) láskou jsem se seznámil na icq.... =)
Lady_clash
02. 04. 2008
no jasně.. já už tu potkal lidí... a jsou moc fajn :D
...ale že by nějaká vážná známost.. :D
Lady_clash
02. 04. 2008
mno, některé části by tam být nemusely, ale některé jsou zase fajn.. a stály by za to, rozvést....
a tys mi "konkretně" taky neodpověděla na "moje otázky" =)
Lady_clash
01. 04. 2008
....."Takoví chlapi se mi líbili už v deseti...."
a jací se ti líbí dnes?.. a kolik ti dnes je? :D :D
...jinak.. něco ubrat a něco přidat.. - špetku toho, špetku onoho.. ;-)
Lady_clash
21. 08. 2007Lady_clash
20. 08. 2007Lady_clash
20. 08. 2007
prijde mi to nedopsany...bud by to chtelo pokracovat, nebo trosku vyhrotit ten zaver...ale jinak atmosfera pekna...i kdyz ne moc originalni:)