Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

empty forever

10. 08. 2007
1
1
446
Autor
l.des

dyž se k tobě vrací jako nejvěrnější přítel, kterého nenávidíš a víš, že tě nikdy neopustí

Již zase tě vidím polykat

potoky slz

a chtěla bych ti pomoci

však nevím jak

 

Tvá prázdnota mě ubíjí

trávíš se ve vlastním žaludku

a vlastní tíhou a rozleptáním

klesáš stále hloub

však přeci zbytek pevnosti zabrání

že nedosáhneš

dna

 

Zůstáváš tam dole

bez pomoci

sama se hrabeš

po slyzkých stěnách

však další potrava

odnese tvou snahu na vysvobození

osvobození mysli

a věčného klidu

do vlastního zapomnění

 

................................................

Ne, již to nejsi ty

zbyla jen kostra

co ze svých dutin

jak za zamlženým sklem

kouká otupěle na utrpení

...............................................

Již ji ten pohled tolik neničí

vždyť kosti nemají duši

neumí nenávidět ani milovat

nekřič, že je to tvůj obraz

kdysi,  v  minulosti....

ale co je minulost

jen stuchlý vzduch,

s občasným závanem vanilky

který tě dáví,

ale nechává navždy

Přežívat


1 názor

Santi€
11. 09. 2007
Dát tip
"...co je minulost jen stuchlý vzduch, s občasným závanem vanilky..." za tohle Ti dám tip. piš dál, ráda se přesvědčím, že porosteš.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru