Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStáli a nic neříkali
12. 10. 1999
5
0
2881
Autor
AHED
Stáli a nic neříkali
Zahrady stejně zůstaly prázdné Bez ovčích vln
Z pobitých beránků Vánočních
(těch velikonočních taky)
Stáli, nic neříkali
A slzy jim po tvářích tekly
Přívaly vod smyly špínu hříchu
Stál jsem tam s nimi
Za jejich zády Dýchal jsem stejný vzduch
Stál jsem stejnou zem a přece nebyl jako oni
Jejich oči do mých
Jejich ruce do mých dlaní
Jejich jazyky do mých úst
Zůstali nepolíbení
Stáli a nic neříkali
Všechna rána a noci přibité křížem
Všechny byly stejně bolavý
Svíce jim plameny k nohám skláněly
A včelí vosk tál pod vahou
Seřazených nadějí
S kohoutím křikem holubi vzlétli
A sedli na ně Přítel je sám sobě láskou
S námi nepromluví A už odlétá
Nebesa zdají se být tobě blíž
A jim také
Tak se chvíli zastav a podívej:
Stojí a nic neříkají
Stojím v němém úžasu, mlčím, dýchám pro krásu co dnes tu je a zítra vadne k nohám tvým mé léto snadné, milost zrání máš, pojď vykupovat čas...
Kdo a komu vděčím za Přítele ? Věčná lásko, žízeň hasím tebou u pramene žití, plná náruč kvítí sesype se vodou... věneček malý z poměnek... to pro ty Jeho čisté, modré oči...vzácný, díky !
Kdo a komu vděčím za Přítele ? Věčná lásko, žízeň hasím tebou u pramene žití, plná náruč kvítí sesype se vodou... věneček malý z poměnek... to pro ty Jeho čisté, modré oči...vzácný, díky !
Ahede, to je věc... Naprosto vyražený dech, z toho ticha. Z toho hluku. Prostě krása. Naprosto skvělá báseň. Naprosto krutá.. Naprosto pravdivá. Naprostá.
..poslední vteřina.. fotka.. obraz.. socha.. posledního okamžiku.. před setměním..
Tak to je asi jedna z věcí, která mě tu oslovuje...s kohoutím křikem holubi vzlétli...