Les

Na zemi studenou dopadá stín

Slunce si ustlalo lože z ostružin

Den zavřel oči a přichází noc

Do lesů vstupuje čarovná moc.

U stromů postávají lesní víly

Z listoví čaroděj vykouzlil trůn

A všichni vzývají přírodní síly

Zatímco měsíc vystoupal k nebesům.

Stromy sklánějí své hlavy k zemi níž

Jezevci, lišky vylezli z nor

Každičký skřítek už opustil svou skrýš

Cosi velkého teď přichází z hor.

„Ó bože přírody, ohýbáme záda,

klečíme, pro Zemi zpíváme

děkujeme, že má nás všechny ráda

tebe a ji srdcem vzýváme.“

Země se zachvívá se slovy svých dětí

Bůh žehná ptáku jako vlkovi

A ze všech očí plane zaujetí

Když Bůh mocným hlasem odpoví:

„Chraňte les a žehnejte horám

jenom tak nikdy nesejdete z cest

země, ta miluje každého tvora

jehož srdce čisté a plné lásky jest.“

Když půlnoc minula a měsíc se skryl

Bůh do hor odešel, kde léta snil

A snít zas bude než nadejde čas