Strach

[V kravíně pod kupkou sena
odvíjí se odyssea.
Epická báseň plná krys
korunovaná ementálem,
jenž dozrál už tak vysoko,
že pánem bohem stál se málem.]

I přes ten nedozírny zisk,
co vyhrál pán bůh nad všelidem,
se konec pepřů paprik solí
neposkládal v jeho trůn.
A v zátylku mě bodá, bolí
strojový tikot superstrun.

Schoulený v klubku pod praporem
se esesáček otřásá
vzlykotem možná předstíraným.
A kůň se vedle, koník vraný
nad jinovatkou popásá.

A strach
píše nótu
o uchopení okamžiku,
o odmazání směšných vin,
že replikou vždy na repliku
a přebít rozum šílenstvm
a další blábol za blábolem,
jen hlupák, kdo dbá sobě norem,
tak zakřičet si račte sborem:
Bratříček strach!

.
.
.

... spí pod praporem.