Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Postava bez domova

17. 09. 2007
4
3
1259
Autor
Jan_Urban

Jsou námi vídáni, zrakem sklopeným, neboť se bojíme pohlédnout do očí těm, kteří jsou již mimo náš svět zde na světě. A přeci někdy v hloubi duše zatrne, když vidíme, že potkalo je to samé, co i nás jednou očekává.

Oblaka bílých tchořů
polila stínem svým
starého pána s plíškama
a on
unaven žárem
slunce mrzutého
usedl
na kámen skrytých svižníků.

Vítr černých rtů
vyvanul ze rtů funebráků
aby osvěžil
starého pána s plíškama
který usnul
věčnou nehybností
na kamenu skrytých svižníků.


3 názory

NePoe_ta
18. 09. 2007
Dát tip
Těžkopádně poněkud, přesto udeřila znavené svědomí pod pás. Člověk se často stydí za to jaký je člověk. -t-

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru