Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči
21. 09. 2007
4
4
708
Autor
Amputace - 86.7
Sešel po stočených schodech dolů do haly a dlouze se zadíval na dámu, která měla na pomyslném očním víčku vytetovaného komára. Ten vzlétl k jeho ústům v okamžiku, kdy otevřeným oknem propadla dovnitř oranžová růže. Nesmělý chlapec, držící dámu po celou dobu za ruku, se pro ni sklonil. Pohladil blýskavé hrdlo a bez prstu se vrátil na původní místo. Růže poté zmizela za stěnou žlutých parket a zbyl po ní pouze malý mrtvý ptáček se zobáčkem zakřiveným směrem dolů.
Další v řadě jeho nejistých pohledů byl starší muž s jedním chybějícím okem. Pod otrhaným tričkem se nesebevědomě svíjela hubená postava a odkrytým žebrem prosakoval zčernalý otvor, který čas od času zacukal v rychlejším intervalu, než zbytek těla.
Chybějící oko, po několika křečovitých impulsech zarudlého hrudníku, vyplnilo černý důlek uprostřed žebra, načež vzlétl mrtvý pták, který procitl k obrazu denního světla až daleko za hlubinou otevřeného okna. Na podlaze, kde před okamžikem bezvládně ležel, vyrostl miniaturní strom, jenž se začal zvětšovat a nepřirozenou přírodní cestou dosáhl téměř reálné velikosti. Z konců větví vyšel všem povědomý zápach.
,, Jste kanibal?'' zeptal se poměrně zaskočeně starého pána.
,,Vám ostatním to nevadí?'' pokračoval, přičemž mihal očima po zbytku osazenstva místnosti, kterému doposud nestačil věnovat větší pozornost.
Podivně působícím zoufalým gestem zatnul poslední hřebík do zdi bez oken a záhy se vydal po schodišti zpět do svého pokoje
Další v řadě jeho nejistých pohledů byl starší muž s jedním chybějícím okem. Pod otrhaným tričkem se nesebevědomě svíjela hubená postava a odkrytým žebrem prosakoval zčernalý otvor, který čas od času zacukal v rychlejším intervalu, než zbytek těla.
Chybějící oko, po několika křečovitých impulsech zarudlého hrudníku, vyplnilo černý důlek uprostřed žebra, načež vzlétl mrtvý pták, který procitl k obrazu denního světla až daleko za hlubinou otevřeného okna. Na podlaze, kde před okamžikem bezvládně ležel, vyrostl miniaturní strom, jenž se začal zvětšovat a nepřirozenou přírodní cestou dosáhl téměř reálné velikosti. Z konců větví vyšel všem povědomý zápach.
,, Jste kanibal?'' zeptal se poměrně zaskočeně starého pána.
,,Vám ostatním to nevadí?'' pokračoval, přičemž mihal očima po zbytku osazenstva místnosti, kterému doposud nestačil věnovat větší pozornost.
Podivně působícím zoufalým gestem zatnul poslední hřebík do zdi bez oken a záhy se vydal po schodišti zpět do svého pokoje