O kováři Danielovi

O kováři Danielovi

„Narodilo se miminko!“-takový jásot zazněl jednoho studeného rána ve vesnici Rimmingtonu,když na náměstí vyběhla porodní bába Hana Pšenicová.Miminko dostalo jméno Daniel.Jeho maminka byla hospodyně a jeho tatínek kovář.Jak tak Daniel rostl,otec ho čím dál víc zasvěcoval do svého řemesla.Nejvíce se Danielovi líbilo,když se vydávali daleko na dobrodružné výpravy pro nějaké vzácnější rudy.Naučil se vyrábět podkovy,nádoby,příbory a spoustu dalšího.Ta práce ho bavila.Za dvacet let už ovládal kovářství tak dokonale,že otec už mohl odejít do důchodu.Přebral tedy otcovu kovárnu.Dařilo se mu velmi dobře,obchody se jen hrnuly.Za pět let za ním přišel otec a řekl mu:„Tak jsem se přeci jen nemýlil.Jsi dobrý pracovitý člověk,daří se ti lépe než mě a i mě s maminkou živíš.Ale za pár let už ti bude třicet.Měl by jsi se oženit…“. „Rád bych se oženil,tatíčku můj drahý.Ale kde seženu nevěstu?Žádná mě nechce.“,odpověděl Daniel.Tatínek odešel s Danielem do kouta: „Slyšel jsem vyprávět,že pět uranových dolů na sever odtud leží město Falador,nad ním je prý divočina a nad divočinou je Nic.V tom Nic leží jeskyně a v té jeskyni je drak,který hlídá princeznu a poklad.Ty tam půjdeš a vysvobodíš ji!“. „Jak to mám podle vás udělat,otče?Nemám zbroj ani koně.Nemáme přece žádný zázračný kov na zbroj,ani žádného koně.“,zeptal se Daniel. „Pojď se mnou,synu.Ukážu ti,co jsem před tebou tajil.“,řekl otec.

Šli a šli,až došli do jeskyně,kde obvykle sbírali materiál. „Víš co to je runit,Danieli?“,zeptal se otec syna. „Nevím,můj drahý otče.Není to náhodou ta světle modrá ruda,kterou jsi mi vždy zakazoval a zatajoval?“,hádal Daniel. „Ano,synu.“,potvrdil otec.Nakopali tedy několik kýblů runitu a vraceli se domů. „A kde seženu koně?“,optal se Daniel. „Víš,proč naše kráva žije už sto padesát let a ještě neumřela?“,zeptal se otec. „Tak to nevím,tatínku.Proč?“,přiznal Daniel.

„Jednou z nebes sestoupil sám bůh Saradomin.Pleskl krávě po zadku a tím jí dal do vínku nesmrtelnost,hodně mléka a sedlo.“,odpověděl otec po pravdě.Zbytek cesty došli mlčky.Daniel podle návodu v Kuchařce pro pokročilé kováře ukoval zbroj i zbraně.Bylo to hodně obtížné,protože runit byl těžce kujný.Ale povedlo se mu to.Udělal si zásoby,osedlal krávu,rozloučil se s rodiči a vyrazil.Jel několik týdnů,než dorazil k branám Faladoru.Procleli ho a pustili dovnitř.Falador byl nádherné město.Byl tam klid a všude byli Saradominovi následovníci.I krávě se to tam líbilo.Přenocoval,doplnil tekutiny a potraviny a jel dál.Jak nerad město opouštěl!Za dalších několik týdnů dojel do divočiny.Byly tu seschlé strašidelné stromy a vítr tu páchl smrtí.Občas,když projížděl okolo nějaké zříceniny,jako by tu a tam zahlédl  nějaký pohyb,ale nikdy tam nikoho neviděl.Už aby byl zpátky doma!Za několik dnů dorazil k nějakému chrámu.Tam přenocoval,protože už bylo docela pozdě.Když se ráno probudil a prohlédl si okolí,strnul hrůzou!Na severozápad od chrámu se to rýsovalo!Svět náhle přecházel v černotu.To bylo Nic!!!Zachvěl se hrůzou.Měl strach z neznáma,co tam na něj číhalo.Už nemohl couvnout.Sbalil si věci,nasedl na krávu a jel tomu neznámu vstříc.Asi deset metrů před hrozivou černotou se kráva zastavila a už se dál nehnula.Daniel se učesal,zasalutoval,sklopil hledí a vykročil.Zastavil se pět centimetrů před Tím.

Nadechl se a skočil do tmy….-

Daniel doskočil na něco měkkého.Otevřel oči.Bylo světlo,což ho překvapilo.Před ním se tyčila vysoká skála.Hleděl přímo do ústí.Vykročil.Meč vytáhl z pouzdra.Vkročil do jeskyně.

Najednou se ozval strašlivý řev.Dech draka ho odfoukl asi o dva metry dozadu.Vzchopil se vyběhl proti drakovi a zabodl mu meč doprostřed srdce.Drak zařval bolestí.Zmítal se v strašlivých křečích a chrlil na Daniela oheň.Daniel nastavil štít.Za deset sekund se štít začal tavit.Drak ustal,aby se nadechl.Daniel už sice štít neměl,ale to ho nezastavilo.Bodl drakovi seshora do hlavy.Drak zařval.Nadechl se a chystal se vypustit oheň.Náhle se pomalu vyfoukl a zemřel.Daniel si otřel pot z čela.Vtom vzadu na truhle uviděl sedět to nejkrásnější stvoření,jaké kdy znal.Byla to princezna.V té truhle byl poklad.Naložil princeznu i poklad na krávu a vyjeli.Do Rimmingtonu dojeli asi za dva měsíce.Danielovi rodiče se rozplakali štěstím.Už nikdy nedoufali v jeho návrat.Poklad Daniel použil na rozvoj uranových dolů.Svatba s princeznou byla pro celou vesnici velkolepá událost.Slavilo se celé tři dny.Měli spolu tři děti a žili šťastně.A jestli je nezabila radioaktivita,tak žili šťastně až do smrti…

                                                                                                      KONEC