Písmák Z černé kroniky III
Skákal vždy, jak ona pískala
měla ho ráda jen naoko
vzala ho na výlet k Macoše
a pískla proklatě hluboko.
Jo takhle...
Mám tělo atleta
a mozek vědce,
nechápu, proč mě ta
dotyčná nechce.
Moudivláček / KOULE - Hnízdo
Letí si letí malý ptáčekbarevná pírka čechrá vánekvšak víčka těžknou, cesta dlouhái ptáčci znají mikrospánekJak rád by dřímal ve svém hnízdě. vtom Plesk. a na skle pestrá šmouhařev Pendolina v plné jízdězní větrem jako umíráček.
Z černé kroniky II
Do pražské kavárny Slavie,kam chodí smetánka svačit,najela skříňová avie. Rakvičky nebudou stačit.
Veselá říkanka o kloučkovi a svištích
Sedí si klouček v pískovišti,pokojně plácá bábovičky. Vylezli z písku čtyři svišti,chytili kloučka za nožičky.
Sluníčko svítí, klouček piští,svišti ho táhnou za hlavičku. Staneš se, kloučku, pro dny příštísoučástí jejich jídelníčku.
Epitaf
Pokud jde o chlast, pak zesnulýnebyl amatér. Jméno mu netesaj do žuly,ale do jater.
Z černé kroniky
Vdesátém patře jeden pánspílal své ženě do kvočen. Nepřestal, ač byl varován,načež byl z okna vyskočen.
Hovátkovi
snad ani s podivem neníjak rychle písmák se měnípřed zraky čtenářů v chlívek
když každý hovádko božíjak vagon uhlí tu složíobsah svých (básnických. ) střívek .
Dopis Ježíškovi
Milý zlatý Ježíšku,víš, co bych si přál. Kopec koňských koblížků. odpověď:Kdo by se s tim sral.
Cirkulárka
Káral jsem onehdá maličkou Klárku:pročpak jsi sahala na cirkulárku. Teď mi tu nebul a považuj za štěstí,že můžeš na prstech počítat do šesti.
Lýkožrout smrkový
Lýkožrout smrkovývybral si špatnou stravu. Instinkt mu napoví,že umře na otravu. Lýkožrout smrkovýuž ví, že šlápnul vedle,a když je hladový,jak smrk se tváří jedle.
Mýval
má milá mívala mývalaten mýval mýval milé zádamá milá mívala to rádamým očím mývala skrývalakdybych jen býval mývalmou milou jak ten mývalnebývala by mívalapotřebu míti mývala.
Nemocný
Ne, dneska nevstanu z postelev hlavě mi kladiva bušípodivně hučí mi v ušíchoheň i mráz běhá po těleZávrať mám, horečku, bolestichvílemi jdou na mě mdlobyklouby a kosti mě zlobíjsem jako hromádka neštěstíŠkrábe mě v krku a na plicíchpohled mám skelný a pustýnedýchám nosem ni ústyv předtuše smrti se blížícíV horečce začínám blábolitvědomí ztrácím a padámnavzdory odborným radámpřestávám s nemocí zápolitNe, dneska nepůjdu do prácekaždý chlap za pravdu dá mii vy to pochopte, dámyrýmička - to není legrace.
Zmrkvívstání
spadl jsem po hlavědo záhonu mrkvíač to zní rouhavěmohl jsem být mrtvýtunel a za ním jasjá ale žít chci dálne ještě není časa tak jsem z mrkví vstal.
Plovoucí Podlaha
mám akvárkoa v němplovoucího Podlahujasně že Přemkadodává mřenkámodvahu.
Vyjasnění
obloha zčernala a rozpoutal se souboj titánů děsivě krásný divadlo a zničehonic byla noc a vyděšený slunce skrčilo se pod stromy a blesky trhaly tmu na kusy a kapky deště svištěly rozbít se o chodník o trávu o hlavy lidí tam dole a my dva někde mezi tím vysoko nad městem vysoko nad vším co se stalo tak dávno a vzduch ten večer voněl karamelem a všechno mělo zase barvy v tý temný dokonalý bouři se mezi náma vyjasnilo .
May
Byl pozdní večer, první May(anebo květen, chcete-li)ten kluk byl trochu nesmělýa pak mi řekl, že je gayHorko mě celou polilotakhle se, blbá, zesměšním. kdo mě teď líbne pod třešní. Hynku. Viléme.
Alkoholické okénko
Mohl jsem mít okna z plastu,já je ale propil. Teď mám vokno,jenže z chlastu,nevím, co jsem tropil.
Sobce
když potká sob sobamají radost oba. a když sobec sobcemají radost obce. /de to se mnou z kopce. /.
6. března (...)
Kdopak asi dneska slaví. to už je mi vlastně putna, i když je to pravda smutná, píšu jen, když mě to baví. Neumím psát z povinnosti, mrak a stín když halí hlavu, dočasně se zmítám v stavu blbůstkářský neplodnosti. Rozjetej vlak zmizel v dálce, a po svých ho nedoženu, hnát se za ním nemá cenu.
1. března (Bedřichům)
Máte rým na Bedřicha. Co taková řeřicha. Jenže zkuste napsat báseň, když se na vás pospíchá. Za dvě hodiny je zítra, marně hledám slova chytrá, jimiž Bédu oslavím.
28. února (Lumírům)
Každá, jež zná Lumíra, touhou po něm umírá. Každá by ho vážně chtěla, Lumír si však vybírá. Vybírá si trochu jinde, všem ctitelkám dává kvinde. Spíš je totiž Lumírek na svaly a na knírek.
27. února (Alexandrům)
Jednou ráno cestou z vandru měl jsem bolehlav a chandru, když jsem potkal znenadání celý zástup Alexandrů. Že prý jsou sbor pěvecký, armádní a sovětský a za malou chvilinku pěl jsem s nima Kalinku.
26. února (Dorotám)
Chtěl jsem pozvat Dorotku na kafe a na vodku. Ušklíbla se a pak hlesla, že má radši karotku. Prej ať si to taky zkusím, vitamíny papat musím. Teď chroupáme pěkně spolu zelí s kousky karfiolu.
25. února (Lilianám)
Neznám žádnou Lilianu. Ani bábu ani pannu. Kdybych ji znal, to si pište, pověsím ji na liánu. Pěkně za krk, ať se houpá, ať je chytrá nebo hloupá, malá, velká, líná, čilá, má to, co si zasloužila.
24. února (Matějům)
Zeptal se mě Matěj, kam se vždycky ztratěj hejna ptáků koncem léta, a jestli se vrátěj. Řekl jsem mu, Matýsku, klidně si hraj na písku nebo koukej na pohádky. Na jaře se vrátěj zpátky.
23. února (Svatoplukům)
Chtěl bych být zase malý kluk a jmenovat se Svatopluk a běhat bosý po stráních a plašit hejna lesních sluk. U cesty trhat jahody, s větrem si dávat závody a slunci skládat lyriku. . nefantazíruj, j.
22. února (Petrům)
Z vagónu metra zahlíd jsem Petra, jak venčí v tunelu irskýho setra. Řvu na něj: ty blázne. metro tě rozmázne, kdo tě pak, Petře, z kolejí setře.
21. února (Lenkám a Eleonorám)
Píšu verše o Lence, prostopášné milence, pustila mě včera k vodě, že prej nechce šílence. Zato Eleonora není žádná potvora. Když si sundá halenku, zapomínám na Lenku.
20. února (Oldřichům)
Radil jsem ti, Oldřichu, dej si pozor na pýchu. Pýcha vždycky vede k pádu a k rozbití čenichu. Nevzal sis mou radu k srdci, slepý byls jak bývaj krtci, až jsi sletěl z žebříku. Dobře ti tak, Oldíku.
19. února (Patrikům)
Můj kamarád Patrik sněd tři kila paprik. Ještě dnes si hlavu lámu, co v tom bylo za trik. Pár dní nato v krátké chvíli zbaštil deset deka chilli. Tak sežrala paprika kamaráda Patrika.
Roztržitá
Tvá blůzka zdá se být neodkladnoukladu si otázku neurčitouzda city tvé ke mně neochladnouučiním-li blůzku roztržitou.
Válka s Krtkem
Noční směna. Plním úkol,
tu zahlédnu všude vůkol
(skrze oči rozespalé)
kupky hlíny a v nich malé
(zh)ulil se šnek
Byl jeden šnek a ten se ulilulil se do kouta své ulitya jak tam ležel sám a ulitýšpeka si ubalil a hulilTu houmles slimák v oné chvíli nahlédl v zmíněnou již ulitua spatřiv šneka, kterak hulí tupřised a oba zahulili.
Snídaně po anglicku
Osmahnout sedací sval z vepřes drůbežím potratema k tomu sůl a trochu pepřea zalejt tomatem.
Led Zeppelin vs. AC/DC
Po schodech do nebepachtit by ses chtělato je tak pro tebemně by noha sjela před nebeskou bránouDálnice do peklajako led se blyštíani bys neřeklajak to po ní sviští já už mám vybráno.
Asi podzimní nebo co
Obložen oblohoujak přírodní řízekuzemněn zemíjak sloup vysokýho napětíMyšlenky zběsile svištějjak hejno divokých kachennak nak nakaneboněch něch něchpodle náladyv hlavě nápadyspíš šílenýstát se kachnoua prohánět se vlastní hlavounarvanou padajícím listímněkdo by ho měl shrabata hodit do pytlenebo mi taky hrábnePodzim je obdobíšílenstvívětšího než obvyklea hlava plná kachen a listítomu moc nepřidá.
Tragicky laděná lyrická báseň o smutném konci člověka, který si možná zasloužil mnohem víc
Nad hrobem kvádr žulovýa na němvelký kulový.
Viděl jsem všecky svatý
Co se to děje, kde to jsem. Je večer, poledne či ráno. Mám v dýni pěkně vydlabánoa v křečích dávím hrůzný sen. Vrávorám sem, ač chci jít tam,dveře jsou užší nežli dříve,a všechno se tak divně kýve,když v prázdné láhve upadám.
Tak tohle by mě móóóc zajímalo
Na co asi sysli myslí,
kdyžsi v tváříchmüsli syslí.
Se slzou na víčku
Se slzou na víčkuod rakvičkys ostatky mé milépotkaničky
vykopu hrobečekpod stromečkema křížek stluču tinad hrobečkem
Už nikdy nemrknešočičkamajá říkal nehraj sis kočičkama.
Ponoční
Jak plavbou znavená
zákonem chráněná
mihule potoční
usnul jsem ve stoje
Když jsem šel do krámu
Když jsem šel do krámupro chléb a pro vejce,cestu mi zastoupilvietnamský prodejce.
Abych mu ukázalže nejsem rasista,koupil sem kalhotyzlevněné na "ci sta".
Lihumyl
Žil jeden obr kdyszvaný též Lihumyljednak líh milovaljednak se v lihu myl
Psával se s ypsilonna to byl hrdejneboť jak pravil on"Piju jen tvrdej. ".
Lesní
Pod stromy v leseviděl jsem veverku. Co si to nese. Tužkovou baterku.
Prej ji tam zapomnělkrálíček Duracell,když od ní po ránudomů se navracel.
Zlodějská
Do hospody u lesavkradly se dvě srnky,odnesly pár půllitrůa nějaký hrnky.
Příští noci vloupal se tamjejich kámoš srnec,vzal si židle, stoly, pípua Papinův hrnec.
Cyklistická
Na úpatí Sněžkypřejel jsem dva ježky. Píchnul jsem si o ně kolo,dál jsem musel pěšky.
Kdybych místo ježkůpřejel třeba ještěrku,moh jsem jezdit klidně dálpo trávě i po štěrku.
Otravná
Jedna babka z lesní chýšeudělala chybu:napadlo ji, že k oběduusmaží pár hřibů.
Vzala brejle, koš a hůlku,na houby si došlaa toho dne po oběděna otravu pošla.
Davle I
U silnice v Davlistopařky mi mávlyzastavil jsem vystoupil jsemhodil na ně šavli.
Davle II
Po silnici za Davlíchodil Turek se šavlíchodil chodil chodilaž tu šavli hodil.
Foglarovská...
V Stínadlech k večeru
potkal jsem tučňáka
řval jako na lesy
že volí Mažňáka
Přisprostlá
Ve tmě jsem přehlédl
slizkého hlemýždě
uklouz' jsem po něm
a spadnul - na prdel
Náměsíčný aneb Mimoň I
Usínal jsem v Mimoni
vzbudil jsem se mimo ni.