Zas po dni den

Hodina dvacet - čas jít spát než překulí se k rozednění zrozený den ach jaký bude? zas divukrásných tajů plný či zrad? ten co se právě ubral k spánku měl různé tváře od rána k napití podal rosu v džbánku a k večeru už pro pána! měl sucho v ústech nachystáno jako by ráno nebylo jako by nikdy nevyřčeno bylo co dřív se slíbilo dny sváteční a víc než všední se ve vesmírném šlehači do chvíle vzlyku do poslední jak v centrifúze protáčí jeden se v mžiku mění v druhý až nelze okem rozpoznat který je který všemi směry se ubírá jeden jak druhý pod víčky smutnou šedí kruhy maluje už zas o hodinu se posunuly ručičky jen ještě krátce sepnu dlaně než vklouznu ke snům pod peřinu o milost boží rodičky poprosit za své blízké znova ať rána nová posvětí jim a mně též a ve dni novém když už žít musí ať je lež jen drobným zrnkem nevědění než cílem zmařit nabyté ach už se dní a modlitba má u konce není slyšíte ... ?

---