Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa trochu lásky trochu .... nově
Autor
Stohlas
Tohle báseň od Jiřího Dědečka,kterou jsem objevil v čítance.Je ... No radši si ji přečtěte sami.
Za trochu lásky
Jiří dědeček
Když jsem odbočoval z Plzně na Čistou
potkal jsem se s mladým neonacistou,
měl napsáno PRAHA fixem na lístku,
podpaží ved mladou neonacistku.
Jindy sice nerad beru stopaře,
těmhle dvěma však jsem viděl do tváře
a byly to ještě děti docela,
on maličko smrděl,ona voněla.
Když se naklonila,že si zapne pás
uviděl jsem věci,že mě přešel mráz:
v uších měla zlatý kříž hákový
a na prsou modrý taky takový.
Pro mě jsou to pravda mrtvý simboly,
ať si je tetuje,kdo chce kamkoli,
symboly jsou mrtvý,ale buď jak buď,
když je holce šesnást,tak jí krášlí hruď.
Nežli jsem jí stačil vyjevit svůj cit,
zeptal se ten chlapec,jestli nejsem Žid,
jestli nejsem Cikán,jestli nemám AIDS,
že bysem moh taky nosit hakenkrajc.
A já jsem řek:Vole jde tu o omyl
já jsem jednak Róm a jednak Židumil
mimo AIDS mám lepru,syflu,choleru,
nemysli si,že se z tebe poseru!
Když mě její kudla škrábla do čela,
ani přesně nevím,co to křičela;
helma se jí svezla trošku ke straně
vypadla tak ňák dětsky,bezbraně.
Řekla že moje držka žádá plastiku
tak mi teď jizvy tvoří svastiku,
snad se časem ztratí nebo zahojí,
jedno nebo druhý.Nebo obojí.
Na světě to chodí jako u blbejch
jen se zrodí symbol,už je z něho cejch
jeden radši Sládka,druhej Nerudu,
já už ale asi jinej nebudu.
Odjakživa dělám chybu velikou-
příroda je u mě nad politikou,
kde jsou všecky kříže,srpy,kladiva,
když se an mě holka takhle podívá ...
Když se na mě koukne blíž a ještě blíž,
zabolí mě vlastní nalomenej kříž,
kterej se mi tímto vrazil do tváře;
ano,mladí,to se se mnou nepáře.
Když jsem odbočoval z Plzně na Čistou
potkal jsem se s mladým neonacistou,
měl napsáno PRAHA fixem na lístku,
podpaží ved mladou neonacistku.
Ona měla botku plíškem pobitou,
on šel bos a s hlavou odkrytou;
z toho je snad jasný,jak se věci maj:
že za trochu lásky šli by světa kraj.