Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak daleko
Autor
Petr_Fonvald
V noci pláču
A modlím se ke štěstěně
Ať mi pošle někoho kdo vezme
Mé zlomené srdce
A polibkem ho slepí
Ráno se budím unaven
A je mi zima
Ze samoty a deště za oknem
Nikdo mě nezahřeje pohlazením
Nebo utěšujícím slovem
A tak vkřeči objímám jen sebe
A vidím jen svůj stín
Ty bys mohla
Já vím že bys mohla
Ale proč jsi tak daleko
Stačí mi pár úsměvů
A polibek na čelo
Abych zas na pár dní mohl volně dýchat
A samota nesvírala moje hrdlo
Tvá duše je taky sama
A tak nádherná až mám strach
Dotknout se jí
A vzít ji do svých rukou
A polibkem oživit lásku ve tvém srdci
Proč jsem tak daleko
Na to abys cítila jak mé srdce
Bije s tvým a pro tvoje
Někdy v noci cítím tvůj dech vedle sebe
I když jen z fotek znám tvou tvář
Ale pak se probudím se slzami na tvářích
Jak malej kluk co si rozbil koleno
Cítím tě
Jsi tak ve mě hluboko
Že jen kůl do srdce to může spravit
Jen se třesu strachy
Že jsem v tom uvízl sám
A jestli ne...
Tak proč jsem tak daleko
Abysme se mohli jeden druhýmu dát
A zaplašit stíny v duši
A strach ze života