Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Úsměv posledního slunce

06. 10. 2007

1473

Autor

MorriconeTheGod

U staré písně v ještě starším kabátě

na podzim

listí prostírá žlutý koberec

stromy se svlékají před spaním

Boty šustí mezi mrtvolkami

a ty, co jsou ještě

na smrtelné loži svojí větve

spěchají probudit se

aby nepadaly k zemi bez útěchy

Aleluja, zpívá potichu kněz

jeho oči se třpytí

úsměvem posledního slunce

sedí a na nikoho nečeká.

5 názorů

na první přečtení se mi nelíbila... postupně však začala nabírat na intenzitě, ale ten dojem z té poslední sloky je u mně stejný jako už napsal(a) Norsko1. Nějak mi tam nezapadá do to toho příběhu, možná kdyby to bylo ještě dále rozpracováno... Dokonce mi příjde že by to byl dobrý můstek pro další rozvoj básně.