Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEpitaf obrácených
08. 10. 2007
10
33
3832
Autor
těša
V mozek se vkrádá a do srdce ryje
poslední zrada, melancholie
ještě pár týdnů bez českého slova
potom se vrátím
A odejdu znova
Nebude síly a nebude zbytí
nebude víly (ach, bože, to pití)
jež by mě zdržela v domově sladkém
K štěstí se obrátím
jako vždy zadkem
33 názorů
Manuamanua
02. 04. 2010malinka_hvezdinka
02. 06. 2008
děkuju. a koukni se třeba na lízátko nebo stenose nebo vlaštovku, to se třeba líbí mě. kdybys chtěl ještě někoho, určitě si bez problémů vzpomenu.
děkuju.
čtu. spíš četl jsem. ale tahle je spíš taková gellnerovská, myslim si, s krchovským má snad spojený jen pravidelný rytmus, chybí zrcadla a chlast. a svíčky a hřbitov:)
Má to obsah, má to formu, má to všechno to pro to, aby se mi to líbilo
Jé, dík, přesně na něj jsem tam myslel, hrozně jsem doufal, že ho kopíruju jenom ve svý hlavě a nevypadá to úplně jako plagiát(?)
MorriconeTheGod
10. 10. 2007Miroslawek
09. 10. 2007Miroslawek
09. 10. 2007
smůla je jenom nedostatek štěstí, ne?(nebo naopak) A nedostatek je relativní, takže si zvyknout na smůlu a čekat až jí bude trošku míň (a tomu pak říkat štěstí, nejlíp s velkym Š:)
berte to z tý lepší stránky - lepší smůla než vůbec nic. to by pak nebylo ani štěstí.