Sbohem a ...

Ztratil ses lásko naposledy snad z dálky mává příležitost měsíc to byl i stejně bledý on učinil z nás jednu bytost tak jako nikdy předtím štíří však v ruce zbraň - to bodlo s jedem co má se staň už nedojedem si naproti do půle cesty už nebudem se ztrácet v davu už nebude co zve se štěstí a hvězdy spadlé do rukávů vysypem jiným na hroby láska i zlo se násobí kde jeden vtažen do druhého mává - tak jdu a je to jiné jak jednatřicet dní s tvým stínem ještě je živá rozechvívá mě myšlenka že o kus dál můj sen zatímco ty jsi spal bloudil bez mapy navigace ne člověk prý se nemá vracet

---