Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽiju
16. 10. 1999
4
0
1438
Autor
TBC
Nekonečné planiny
pohyblivého stříbra
v lidských duších
občas přetečou
a kapky se spouštějí
ve snaze uvěřit
tomu snadnějšímu
a rozum opět zvítězí
nad hlasem srdce
lidské činy dovrší
dílo zkázy
a tak se to opakuje
v nekonečném sledu
zmatených obrázků
pak duše bloudí
a snaží se nedýchat
vždyť každý pohyb
může narušit
stavidla osudu
kdo potom odolá
přívalům věčnosti ?
Ta první sloka, ta teda je !!! No samozřejmě i to ostatní je výstižné, ale ta první sloka, ta mě prostě dojala. Nekonečné planiny pohyblivého stříbra? Krásně nenásilně to plyne a zpívá a vsává do srdce. Pro mě je to na tipáka...
..snaží se nedýchat.. ..a snaží se nedotýkat.. ..je to neodolatelný.. neodvolatelný..
Ikdyž pro mě nepochopitelný, nějak mě to zaujalo. Neumím říct jak a proč, ale JO.
Když srdce už neví kudy kam
rozum nenalézá řešení,
pud sebezáchovy síly přepíná
člověka stíhá neštěstí.
... a přitom stačí jen malinko ulít než přeteče ...
móóóóc hezky napsané !!!!!
rozum nenalézá řešení,
pud sebezáchovy síly přepíná
člověka stíhá neštěstí.
... a přitom stačí jen malinko ulít než přeteče ...
móóóóc hezky napsané !!!!!
Vskutku interesantní, zvláště pak to dílo zkázy co dovršíme našimi činy - dobře napsané