Kristíně

úvodní
Za hradbou pozdně letní hrdosti,
cítím trpkost osamělé lítosti.
Na pokraj lehce depresivní noci,
snažím se vyplavat (bez pomoci).

jak to začalo
V lehce nejistém postoji,
zastihl jsem tě ve tvém pokoji.
dala si mi pusu, moc si se nesmála,
dám krk za to, slečno, že si se i bála.

o týden později
Koukáme si na film a já spím,
není to tím že si tě nevážím,
je to tím že si nevážím ničeho,
tak už se vzbuď, smála ses, ty ničemo!

na procházce
Vláčíme se parkem, nějak se to vleče,
neměl bych tě požádat, o ruku teď v kleče?
Tak to asi skončíme, jemně zazní parkem.
Co třeba s hořčicí, rohlíkem a párkem?

píšu si
Zapisuju si jak zní mi zima,
píšeš mi že máš se prima,
že ti chybí jak v kině chrápu,
nebudu ti lhát, tohle chápu.

na čokoládě
Sedíme nad šálkem a sklenkou vody,
nevypadá to na řízení pro rozvody,
sundáváš si nesměle svetr,
říkám že tenkrát jsem se spletl.

u tebe doma
Na sedačce u jídla,
tiše si mě pobídla:
Dej si třeba jogurta,
já se schoulím do kouta...

v posteli
Přetahujeme se o peřinu,
marně skrývám chuť na zmrzlinu,
na hodinkách bliká druhá ranní,
říkám si že tě to zraní.

všednodenní
Zkoumám škvíry v ulici,
protahujeme se silnicí,
jdeme se projít na hrad,
jako obvykle - mám hlad.

na chvilku
Dáváme si pauzu(na chvíli),
bez pásů, výčitek, tequilly,
Jdeme si po svejch, já vlevo, ty vpřed,
tak už se probuď, takovej je svět...

na plese
V šatech od Diora,
si pěkná potvora,
motám se kolem,
zdám se být volem.

u dveří
Dva dny do odletu,
octnu se v baretu,
v předsíni, u dveří.
(Život furt dál běží).

po síti
Pomalu přejíždím prsty klávesnici,
ty balíš do aktovky svou učebnici.
Nezdá se mi že dneska budeme spolu,
já na Krétě, ty v Brně(jak na potvoru).

na dojezdu
Stojím ti u dveří, zvoním a čekám,
slyším tvůj hlas a trošku se lekám.
Přijímám parte, našeho vztahu,
asi se odplavím. Na Vltavu...

konečná
Na konečné tramvaje(číslo neznámé),
trasa Ode mě k tobě, náhodou se potkáme.
Oči se minou a zrychlí se tep.
Jak že si to říkal? Takovej je svět...