Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOblázky
22. 10. 2007
1
5
1030
Autor
Mioneo
Křehké jsou vzpomínky, jak slunce pramínky, když chystá se zapadat.
Lámou se přes obzor našeho myšlení...
Mozek je nádoba plná dehtu, každý, do ní plivnout si nelení.
Nářek je jistota a radost prostota, srdce jen žhavý troud,
není nic na světě, co by jej tišilo, než v řečišti života vodní proud.
Nese je chvíli, horké, již chladne, pak k nohám víly na dno řeky spadne,
studéný kámen,
valoun, co jich jsou řeky plné...
5 názorů
já stydět bych se měl za slova co neříkám a tohle byla to co se jich bojím... co v sobě zadržíš a neřekneš jako by nebylo... a teď to je venku
Ta holka z Jablonca mě vždy potěší... díky, aji Oldjerrovy, kritika jakákoli těší protože zájem o čtení v téhle době upadá...