Šachová pohádka

Asi se vám to bude zdát slabomyslné, ale zase jsem viděla jeden romantický film ... Zřejmě z toho blbnu :o)))

    Bílého krále jsem znala dosti dobře.
Vyjma začátku hry stával většinou na pravém křídle bílého vojska, obklopen rošádou svých věrných, a zatímco jeho dáma podnikala smrtonostné výpady do protivníkova pole, on se cítil zoufale osamělý.
    Strávil už takhle řadu partií, protože bílá armáda dosud nikdy neprohrála, a tak se bavil
představou, že šachovnice je zvláštní klaviaturou se spoustou černých a bílých klapek, vymýšlel složité skladby pro šestnáctičlenný orchestr a těšil se, že jednoho dne se možná něco stane, co přinese změnu ...

    Šla partie za partií, ale nedělo se nic. Bílý král už začínal mít pocit, že jeho existence v koutku šachového pole je vlastně úplně zbytečná a nepotřebná, a že by snad bylo nejlepší to celé definitivně a jednou provždy vzdát ...  když tu spatřil Černou královnu. Jeho střelec učinil banální a neodpustitelnou chybu, která ho stála svobodu a způsobila, že Bílý král poprvé ve svém šachovém životě uviděl protivníkovu dámu. Bílá věž sice okamžitě vykročila do obranné pozice a donutila královnu k ústupu ... ale král už byl ztracen.

- "Miluji Vás !!!" - vzkazoval jeden bílý pěšák za  druhým, dříve než upadl do černého zajetí.

-" Nemohu Vás milovat. Propusťte mého krále !" - křičela Černá královna nad hlavami svých poddaných.
    Černý král se totiž zrovna ocitl ve velice ošemetné situaci, která silně zaváněla matem. Bude stačit pár promyšlených tahů, a partie skončí jako obvykle.
    Vzkazy a vyznání bílého panovníka umlkly. Přestal Černou královnu obtěžovat a choval se korektně, jak přikazovala dvorská etiketa. Jen ...

    V následujícím tahu udělalo jeho vojsko naprosto nepochopitelnou strategickou chybu a přišlo o jednoho z jezdců. V obklíčení černého krále byla rázem trhlina.
    V dalším tahu padla bílá věž, v několika následujících pak střelec ze strany dámy, dva pěšáci, kteří dosud přežívali v bezpečí u kraje šachovnice, a sama Bílá královna.

    Blokáda kolem velitele černého vojska se totálně rozpadla, a co víc, nyní to byl Bílý král, kdo se ocitl v ohrožení. Když v následujícím tahu soupeře padl i poslední bílý jezdec, byl král vydán napospas černým.
Už ani neutíkal, bylo to zbytečné. Přišel o všechno a zůstal úplně sám ... Postoupil jen o jediné pole, a tím se dostal do cesty Černé královně.
"Šach - mat..." - pomyslel si, když viděl, jak se dáma chystá k poslednímu tahu partie.
 Začala jej ... ale nedokončila. Naprosto neočekávaně a proti všem pravidlům se zastavila tváří v tvář Bílému králi ... a ten ji vzal.

    Vojsko Černého krále tehdy poprvé ve svojí historii zvítězilo, a pak ještě mnohokrát za sebou. Zdálo se, že bílým přestalo přát válečné štěstí. Černý král se však nemohl zbavit podezření, že to má co dělat s jeho bílým protivníkem ...

---