Sen

Sen

V bezvýznamných snech potápím se,

V bezvýznamných snech hluboce tápám,

Vítr mne chladí mou rozpálenou tvář,

Slzy mne stékají po tváři,

Slunce již v dáli zachází, místo něhož měsíc přichází,

Co přijde teď…?

Kam mne mé myšlenky ponesou…? Nevím…

Ve dne spím, v noci spím, tak kdy se konečně z toho všeho probudím…?

Odpověď hledám každou vteřinu, každou zdlouhavou hodinu…

 Celou svou myslí se pokouším nalézt ten správný směr,

Snad přijde ten správný den, kdy ze snu budu probuzen, kdy konečně klid naleznu a ze snu již navždy procitnu,

Ještě mnoho zbývá vykonat, ještě mnoho zařídit se musí…

Vše zlé, co ve snech našel sem, je přeci pouhým snem…

Vše zlé, co doposud viděl sem, je přeci prach obyčejný sen…

Avšak pokud mýlím se, nic z toho není sen…?

Avšak pokud mýlím se, co všechno z toho byl pouhý sen…?