Soutěžní dílo 073

Nadprůměrné, nicméně si to ke mě nějak nenašlo cestu... Možná je to slovenštinou, těžko říct.

hm, pokorná a nebo víc

Paulart: Já tomu rozumím tak, že se člověk schýbá pod těmi větrem zmítanými větvemi (třeba když jde po chodníku)

jorel: myslím, že počet slabik je v pořádku - tiež/sa/o/hý/bam. Tohle haiku se mi líbí čím dál (nej)víc.

zdařilé s tipem

katugiro - díky za nápovědu :-). Ano, je to dvojí druh ohýbání. To jsem tam na první pohled (ani na druhý) nevyčetla. Hloupému napověz :-).

Paulart: třeba společenské větry u nás zachycené příslovím: kam vítr, tam plášť

Mně se na tom zvlášť líbí opačnost těch dvou ohýbání.

Paulart, člověk se hrbí, když křižuje silný vítr.

Je to zvláštní, ale tady nemohu souhlasit s místními odborníky Derem a jorelem, a to kvůli poslednímu verši. Není tu jasné, co způsobuje ohnutí autorovo, zda vítr (ale pod větrem se člověk neohýbá, vítr může člověka popohnat, možná i porazit, ale ohnout?), či stáří. Ale jaké má stáří souvislost s větrem? Nebo se shýbá, aby si zavázal tkaničku? A nebo k batohu, aby si z něj vytáhl větrovku?

Dobře! Dokonce i vizuální kontrast. Jedno z nejlepších tady. *

.dunaj. : v tom případě moc pěkné. škoda, že to neni slabičně haiku (poslední řádek má o slabiku víc). Někdy je velmi obtížné zpracovat myšlenku tak, aby i slabičn vyhovovala. Přesto dám tip. Osobně se mi tu líbí několik básniček ještě víc, ale tato je rozhodně nadprůměrná. Můj další pocit je směřovaný k autorovi samotnému a je v podstatě prostý: autor umí psát.

*

konára je vetva - alebo co vyrasta z kmena stromu .))

co je to konár?

Dobré. *