Soutěžní dílo 097

Nekoukají.

Toto dílko se mi nelíbí, nemá pro mě náboj, je to příběh který mě nijak neosloví... Jo, a jestli se Jorel ještě jednou pochválí, přísahám, že v sobě objevím vražedné pudy...

kostrbaté zpracování jinak dobrého nápadu, rozhodně převyšuje kvalitu většiny soutěžních děl

* W

Jen bych podotknul, že všechny v komentářích uvedené haiku mají cca 2x až 3x větší úroveň, než ta soutěžní. Jednak dávají haiku další rozměr, jednak ciselují formu a celkově jsou konzistentnější. Budiž to autorovi podnětem k rozvoji svého neotřelého pohledu na omšelou realitu nejen výkladních skříní:o)

Tento příklad už beru, jen upozorním případné zájemce o haiku, že tomu zlomu ruku v ruce s pomlčkou přispívá i ono slovo "náhle", které táhne oba závěrečné verše. 5-7-5 by pomohlo jednotné číslo u figurín, ale tím by se oslabila výpovědní hodnota scény. Takže bych tu slabiku asi oželel.

Ha! To jsem si nevšimla. Přemýšlím nad tím a uteče mi to. Dvě příslovce! Ono by šlo jedno vypustit: Výkladní skříň - očima figurín náhle spatřena Jenže myslím zase na ty, kteří se drží 5-7-5. :-) Jakož asi i autor soutěžního haiku č.97

Paulart, v tvém příkladě ale ke zlomu pomáhá slůvko "vtom". Plus tam je navíc stejnocenné "náhle".

Tahle jednolitost, o které mluví Dero, nemusí být vždy na překážku. Ke zlomu kolikrát pomůže pomlčka: Výkladní skříň - vtom očima figurín náhle spatřena A ještě tam mám nečekanou asonanci :-). Pro jorela: prý v klasickém haiku platí pomlčka za slabiku. Víš o tom něco?

jorel: když už mám avi... na ty varianty bych řekl asi to samé, co na původní dílo.

anebo jiná asociace, když už si hrajeme: z výkladní skříně padají do ulice stíny figurín

Nemám si jít přečíst dílo 98? :-) Nu, nemám tady moc co říct, haiku si představuji jinak.

Přísámbůh, že jsem před kritizováním díla 98 tohle dílo nečetl. :o)) Ale teď k samotnému dílku - opět, je to minipříběh, zajímavý postřeh, ale jednolitý, bez kontrastu.