Soutěžní dílo 128

Přelézat "krůpějku", vznikla by nová varianta, tzv. zdrobnělinové haiku...

To je taky kravina. Asi těžko bude někdo přelézat něco, co teprve padá shora. Prostě blbost.

lepší je dvouřádková varianta, viz Darmo-šlap

To je pěkný!

*

Zase ta prostota, která je náhle dramatická - v pouhých třech řádcích. Prč to nemá víc tipů?

připomíná mi to známou scénu z Ferdy Mravence, jak jej bombarduje déšť;))

Dobrá haiku. Přírodní tip

Ale mně se to líbí i se záhonkem.*

Díkec, Daermo-šlape. Já jsem to pochopil (že mi posíláš avi)

Ani toto není mé haiku, ale mám zájem ho objasnit. Ša-gej ať si to přečte, až vystřízliví. Klíčovým slovem je tu "přelézá". Toto slovo vyjadřuje obtíže, ne pathos, Dero. My krůpěj jednoduše rozšlápneme. Přehlédneme ji, ale její ceny si všimneme až ve chvíli, kdy se objeví někdo, pro koho je překážkou. Jinak souhlasím s katugirem, že "záhonek" a "slunéčko" se v jednom haiku vedle sebe příliš nesnesou. Cítím, že by stačilo dvouverší: Slunéčko sedmitečné přelézá krůpěj. A nebo jen: Slunéčko - přelézá krůpěj. Vyjádření obtíže malého se neztrácí. Kde se vzala ta kapka, to zůstává otázkou poezie jako takové (představa bouře je lákavá), ne haiku.

Prvoplánově p(oe/ate)tické mi to přijde.

Snad kdyby první verš byl jiný... nebo aspoň nestály vedle sebe dva citově zabarvené výrazy záhonek a slunéčko, zneužitím češtiny i třeba po (noční) bouřce / slunéčko sedmitečné / přelézá krůpěj