Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaděje
16. 11. 2007
6
9
1164
Autor
Maeslo
Naděje
Sbírám ze země potrhaný plášť snů
a pomalu, zlehka, dávám dohromady jeho cáry,
aby mohly konečky splést,
mou hlavu zas
a znovu.
Sbírám ze země potrhaný plášť snů
a pomalu, zlehka, dávám dohromady jeho cáry,
aby mohly konečky splést,
mou hlavu zas
a znovu.
9 názorů
Zbortělé harfy tón :-)
Jo, tohle beru. Koneckonců, možná si už někdo všiml, ale nebudeme to rozpitvávat, ehm.
Usmáty_autor
13. 12. 2007
brzy jsi jej nechal spadnout a potrhat, jen sbírej! sny se plní jen těm, co tomu věří :-) */
Já to řeknu i tak, třeba překvapím. Není to prima, že to působí naivně? To se přece k tématu naděje naprosto hodí, a když si vzpomenu na to, čím vším jsem si po napsání téhle rádoby osvobozující básně prošel, mám pocit, že by snad i zasloužila přejmenovat :D
Plast snu? Neee, tohle na me pusobi naivni (vim, co reknes, tak to asi ani rikat nemusis :), plast je takovy... neni to uplne onco.
Zas a znovu uz je taky basnicky vytahane jako cip prsiplaste po 1001. bource.
Na druhou stranu se to hezky, svizne cte, clovek u toho moc nemusi premyslet a zamer je jasny.