Citera, loutna.

Hm, nevím, co je citera, a jak se liší od loutny? :o) flétna a vítr, děkuji.

Aha:-)... Děkuju:-)... jsm ráda, že to pomohlo...

no, to nebyla tvoje chyba, ale moje nevědomost, potřebovala jsem ty souvislosti s citerou a loutnou :-)

Děkuji moc... (samozřejmě bych byla radši, kdyby se dílko obhajovat nemuselo a zaujalo samo o sobě, ale i tak to potěší...) :-)

po přečtení i komentářů */

:-))) njn, studentský život ;) ale člověk si musí ujasnit priority ;)... no, mám tam cosi o pianu a o klavíru tuším taky, nebo už jsem ten klavír možná smazala, pač byl nic moc :-)...

Tak to jsem ráda, že se Ti to líbilo:-). Ovšem není nad pravý dřevěný klavírek (báseň o klavírku ještě nemáš, nemýlim-li se:-)?). Ale hrálo se tam dobře, byla výborná atmosféra...:-). Do toho sboru jsem také chtěla chodit:-). Ale nakonec tak nestíhám... to víš, velké oči - jóga a tak, a nakonec jsem ráda, když po vyučování zalehnu do postele a spím:-)). (a někdy i místo vyučování, ale pssst:-) ).

:-) já jsem zas obdivovala, jak tančíš těma rukama po klávesách :-))... neuvěřitelná rychlost ;)... a hezky zpíváš ;), o tom jsme se bavily i s kamarádkou, co tam byla se mnou ;)... já zpívám tady v Olomouci akorát v komorním sboru ;)... zpívat v kapele by se mi taky líbilo, jenže na to nemám odvahu ani hlas... :-)

No, vidíš:-). A já tam byla kvůli hudbě. Jak se ten osud motá...:-)

wow, to je milé překvapení ;) díky

Děkuji moc... k těmto miniaturkám jsi inspirovala v Kaldeře:-)...

miluju japonskou hudbu ;)... Povedlo se ti to moc ;)... tip*

Děkuju... To je milé...

Nebudu čekat na další tipy a šoupnu si to do klubíčka

Děkuji. Ano, přesně tak jsem to myslela - citera a loutna jako uvedení do prostředí... Jednou jsem viděla Japonku hrát na tu jejich tradiční flétnu a připadalo mi, že se u toho usmívá... Děkuji za tip:-)...

Vysvětlení se ubírá jiným směrem, než jsem čekal, ale to je v poho - rozhodně jsi mi rozšířila obzor. Stylem hraní se tedy šakuhači podobá fujaře - jen ladění j asi jiné. Ten vítr se vztahuje právě k ní - citera loutna tam jenom určují prostředí. Není to až tak citovka, jako věc dobře promyšlená. Tip si ovšem zaslouží, protože takto se mi jeví jako celek. Navíc máš cit a nezvolila jsi kategorii haiku.

Napadlo mě to, když jsem se zajímala o tradiční japonské nástroje - v souvislosti s haiku. Snad pomůže popis, co jsem tenkrát četla: Šakuhači - Symbolem japonské tradiční hudby meditačního zaměření se stala šakuhači - japonská bambusová flétna. (...) Vyskytují se v zásadě dva styly hry na šakuhači - styl fuké vycházející z původního stylu v duchu suj-zenu (vyznačuje se charakteristickým syčivým fouknutím na začátku po nadechnutí - zvukovým ideálem je "šumění větru v bambusovém háji") a sofistikovanější styl kinko kladoucí důraz na hudební stránku s promyšlenou melodikou. Koto - stolní citera (vyvinula se z čínské citery Ku-čeng) o 13 strunách s posuvnými kobylkami Biwa - japonská loutna hruškového tvaru o 4 strunách, s kolmo zahnutým ladicím koncem (vyvinula se z čínské loutny Pipa) Děkuji za zastavení:-)

té flétně bych rozuměl... kdybych věděl, co tu představuje loutna a citera - asi by se mi to líbilo....