Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkání
04. 12. 2007
3
5
2830
Autor
Jarmila_Maršálová
Vzpomínky své proháním
– naše první setkání
bylo krátké, ale milé,
zůstaly v nás krásné chvíle,
dopřál jsi mi trochu sluchu,
ústa tvá od ucha k uchu,
úsměvem jsi zazářil,
radost měl jsi ve tvářích.
Druhé bylo o píď kratší,
méně slůvek snad máš radši,
jako grand se nechováš,
už mi ruku nepodáš
ani mile nepřivítáš,
o svých trablech dál přemítáš,
zdálky přeješ dobrý den,
to je vše, snad slušnost jen.
Jaké asi bude třetí?
Moje přání k tobě letí
– otevři už svoje víčka,
úsměv přidej na svá líčka,
mluvit budu ve zkratce;
pojedu až do Hradce
nebo třeba do Prahy
hledat skryté poklady,
co ukrýváš ve své duši;
srdce moje raníš kuší,
zasáhni svůj přesný cíl,
škoda, kdybys netrefil;
to z tvé lásky mlčenlivé
je mé štěstí proměnlivé,
oči zkropené z prolitých slz
a srdce protnuté skrz.